Michal Hron

Musím přiznat, že v rámci Libereckého kraje jsou mi sympatická dvě politická uskupení, Změna a pak Starostové. Ani jedno z nich není dokonalé, ostatně ani já nejsem, ale na obou z nich dokážu najít prvky, které se mi líbí. Byl jsem proto velice rád, že volby v Libereckém kraji dopadly tak, že tyto dvě strany spolu mohou vládnout. Je mi líto, že jejich koalice nyní skřípe, protože jsem do ní vkládal velké naděje na zlepšení poměrů v našem kraji.

Když jsem se minulý rok poněkud absurdně a zbytečně soudil s Libereckou informační společností (LIS) o právo na informace, zjistil jsem v jednu chvíli, že předseda dozorčí rady LIS je vlastně ten samý politik, který je i členem Krajské protikorupční komise - a to dokonce za Starosty. Protože jsem většinu liberecký politiků osobně dosud nepotkal a dění na kraji je mi podstatně vzdálenější než ve městě, byl jsem trochu překvapen. Nedokázal jsem pochopit, proč zrovna někdo ze Starostů, a ještě nota bene z protikorupční komise, má problém s tím, aby městská společnost zveřejňovala informace podle platné legislativy. Když jiní Starostové jsou mi naopak sympatičtí třeba tím, jak otevírají Krajský úřad nebo bojují v parlamentu za „nejkrásnější zákon“, který by rovnou uložil povinnost komunální podnikům zveřejňovat smlouvy.

O to víc jsem pak byl v rozpacích, když po tom, co Krajský soud v Liberci pravomocně a jednoznačně potvrdil, že LIS je povinnou poskytovat informace, LIS tento rozsudek ještě dlouho nerespektovala, a pan Hron v roli předsedy dozorčí rady nijak nezasáhl, přestože o případu věděl.

Je totiž třeba připomenout, že pan Hron stál přímo u zrodu celého sporu, protože i jemu osobně šel mail, kde ředitel společnosti zamítl moje odvolání proti neposkytnutí informace. A to pouze stroze s tím, že se LIS necítí být povinná informovat. Soud pak toto rozhodnutí označil za neodůvodněné a nepřezkoumatelné, ale panu Hronovi nijak nevadilo a žadatele se v tu chvíli nijak nezastal.

Ještě více jsem pak nechápal, proč LIS podala kasační stížnost, tedy proč udělala čistě ze své vůle vše pro to, aby nemusela poskytovat informace občanům. Měl jsem přitom za to, že někdo, kdo je v Krajské protikorupční komisi, tomuto zabrání a bude naopak dělat vše, aby se prostor pro korupci snížil, tedy aby městské společnosti respektovaly zákon a informace poskytovaly. Nechápu tento rozpor a jsem rád, že Nejvyšší správní soud argumentaci LIS zcela jednoznačně shodil ze stolu….Ale o tom už jsem psal, každý si může rozsudek najít.

Stejně tak dodnes nerozumím tomu, proč by náklady za celý soudní spor, který LIS prohrála, měla nést jen a pouze advokátní kancelář, která LIS zastupovala. A opět, člen Krajské protikorupční komise k tomu mlčel. Nikde jsem si nepřečetl, že by mu toto nějak vadilo. Co pak tohle ale taky není příklad určitého klientelismu, když politik za sebe nechá zaplatit škodu advokátem, který dané společnosti poskytuje veškeré právní služby, navíc bez soutěže?

Jsem proto rád, že pan Hron z protikorupční komise odešel. Měl podle mého rezignovat už dříve, a to kvůli svému ne-jednání v kauze LIS. Pokud se Starostové nerozhodnou nechat místo neobsazené, ocenil bych, kdyby tam poslali někoho, kdo proti korupci a klientelismu opravdu prakticky koná, když má příležitost. Stále věřím, že takoví lidé u Starostů jsou.

Komentáře vytvořeny pomocí CComment

Provoz tohoto webu je umožněn díky podpoře Ministerstva vnitra ČR, programu Prevence korupčního jednání.

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz

Copyright © 2016 Náš Liberec;