Pojem „kmotr“ dostává v českém kapitalismu na frak. Neprávem. Kmotr byl čestný a ctihodný titul pro člověka, který si je zasloužil, byl důvěryhodný a měl respekt. Novodobí "čeští kmotři“ nejsou a nemají nic z toho. Jsou to jen pijavice na tělech společnosti.

Stát se kmotrem nebo kmotrou byla veliká výsada, čest i odpovědnost. V dobách feudální nesvobody, kdy vedle šlechty vládly často hlad a války, kmotr při křtu slavnostně přísahal, že se stane ochráncem a oporou křtěného dítěte, a to v případě, že ztratí rodiče nebo se jen dostane do úzkých.

Rodiče novorozence tak pečlivě vybírali, kdo se kmotrou či kmotrem (z latinského commater – spolumatka) stane, protože mu svěřovali do rukou to nejcennější, co rodiče mají – osud svého dítěte.

Dnes se v Českých zemích pojmem kmotr označuje druh podnikatele, lépe snad (abychom nekřivdili skutečným a poctivým podnikatelům) podnikavce, který získává všemožné, často i nezákonné, výhody a zisky kvůli svým korupčním a klientelistickým vazbám na politiku a politiky. Zejména na občanské demokraty, byť kmotři stojí i za jinými stranami.

„Český kmotr“ odkazuje spíše než na křesťanskou tradici na slavný román Maria Puzza Kmotr, který líčí osudy mafiánského dona v USA na pozadí dějin 20. století. Jenomže i Puzzův Vito Andolini, později dle svého sicilského rodiště přejmenovaný na Vito Corleone, je osobou budící respekt, mající své zákony a hranice a hlavně starající se o svou, italo-americkou komunitu.

Samozřejmě jde o literární poetiku a mafiánskou romantiku, protože skutečné dějiny americké Cosy Nostry, které Puzza inspirovaly, jsou úplně jiné, ale o to teď nejde. Čeští kmotři, respektive „političtí podnikatelé“, jak sami sebe nazývají (Roman Janoušek) nemají s kmotrovstvím skutečným ani s tím romanticky mafiánským nic společného. Naopak.

Chovají se jen a jako paraziti, pijavice, které nevynechají žádnou příležitost, jak své okolí vysát bez ohledu na to, jaké škody mu způsobí. Dvacetiletá vláda ODS, respektive jejích kmotrů v pozadí, v Liberci a obrovské dluhy, finanční i vnitřní, které po nich zůstaly, budiž toho příkladem.

Aktuální případ restitučního skandálu, který se probírá u pražského soudu, je v lecčem signifikantní pro české kmotrovství i českou justici, jakožto celý český stát a polistopadovou společnost. Skupina „politických podnikatelů a kmotrů ODS“ – pražští Roman Janoušek, Tomáš Hrdlička a liberecký Petr Syrovátko ze Syneru – vyloudila ze státu na 1,5 miliardy korun skrze kšefty s restitučními nároky, podle žalobce dokonce z třetiny zfalšovanými (bavíme se o půl miliardě!).

Zároveň je pěkné, jak se všichni tito "podnikatelé" stojící za ODS sešli při jedné hostině na státní účet. Také se nejedná o nějaký případ z "divokých devadesátek", ale kauzu pár let starou (2011-2015) z doby, kdy na Pozemkovém úřadě v Praze vládli hoši a holky z liberecké ODS.

Souzeni jsou ovšem jen úředníci, kteří to dovolili. „Kmotři“ Janoušek, Hrdlička a Syrovátko mohou zůstat v klidu i s penězi, které z kapes daňových poplatníků vytáhli. Na prosto absurdní situace. O to absurdnější, že jistě část z nich použijí, jako vždycky v minulosti, na posílení svého politického vlivu, zejména skrze strany, jako je ODS, které pak budou tvrdit, že stát je špatný hospodář a že je třeba trestat ty nejchudší, kteří údajně zneužívají veřejných peněz.

 

 

 

 

 

 

Komentáře vytvořeny pomocí CComment

Provoz tohoto webu je umožněn díky podpoře Ministerstva vnitra ČR, programu Prevence korupčního jednání.

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz

Copyright © 2016 Náš Liberec;