Sedmnáctého listopadu už není v Čechách co slavit. Z oslav demokracie a svobody se stal vyprázdněný kýč, klacek jedněch politiků na druhé a mediální divadlo, které hraje na čím dál víc agresivnější struny nálad zdejší společnosti.

Každý rok kolem 17. listopadu je jakoby více rozumět lidem, kteří na veřejný život rezignují, nechodí k volbám a i v tento svátek se utečou ke svým blízkým nebo do přírody, jako autor těchto řádek. Ač jsme se na našem webu původně listopadovému výročí nechtěli věnovat, nakonec si krátký komentář přeci jen zaslouží.

Vzpomínka na oběti nacistické represe i na celospolečenské vzedmutí a touhu po politické svobodě před třiceti lety jako by sama prošla privatizací. Uzmula si je hrstka politických stran a jejich příznivců, kteří žárlivě střeží, jak má odkaz Sametové revoluce i tvář samotné demokracie vypadat. A nutno přiznat, že tito lidé, kteří se z jakéhosi důvodu považují za slušné a slušnější než ti ostatní, začínají být čím dál více agresivní a jejich chování jen kopíruje neblahý celospolečenský trend, byť si to sami neuvědomují, natož přiznají.

Pokud se do čela odpůrců premiéra, který je vpravdě v bezprecedentním a obřím střetu zájmů a odmítá rezignovat kvůli evidentnímu podvodu s dotacemi, staví Miroslav Kalousek a jemu podobní, je v této zemi opravdu něco špatně a společnost je nemocná.

V Liberci to je ještě umocněno tím, že proti současnému stavu české politiky vystupují lidé jako Martin Půta, který má sám pořádné korupční máslo na hlavě, což mu nebrání v moralizujícím a patetickém hřímání na ulici i sociálních sítích. Vedle něj o morálním odkazu Sametové revoluce promluvila bývalá náměstkyně primátora Jiřího Kittnera, kterou pro změnu udržují v blahobytu kšefty jejího partnera na Pozemkovém fondu.

Takové absurdní drama, které se dnes v Čechách odehrává, by horko těžko sepsal i Václav Havel. Čím dál více je třeba rozumět lidem, kteří se odmítají stavět na barikády mezi Babišem/Zemanem na jedné straně a Kalouskem/Půtou na straně druhé. Jenomže to není dobře a výsledkem je nezájem o politiku a věci veřejné a nárůst dalšího populismu.

Společnost je rozdělená, nerozumí si, volá po vůdcích a začíná se čím dál tím více nenávidět. S takovou situací je nutné něco dělat,protože skutečně hrozí, že Zeman a Babiš jsou jen začátek a nejhorší přijde teprve po nich. Antikomunistický cirkus a přehrávaná slušnost samozvaných elit z velkých měst ale na tuto situaci není lék, naopak svou často nefalšovanou hloupostí a pokryteckou povýšeností jen přilévá oleje do ohně.

V Čechách chybí racionální diskuze o skutečných problémech země, ve které se rozevírají sociální nůžky mezi bohatými a chudými, celé regiony doslova živoří na hranici bídy, kterou si v centru ani neumí představit a v důsledku nekontrolovaného kapitalismu začíná vážně stonat i příroda,což dokazují nejen letošní sucha. Právě neřešení reálných problémů je pak prostorem pro nárůst populismu, nacionalismu a dalších monster, která si brousí zuby na demokracii.

Sedmnáctý listopad tak jako každý rok vydává vysvědčení o úrovni české demokracie. A není to vysvědčení dobré. Jen za ty špatné známky můžou obě strany současného politického spektra.

Komentáře vytvořeny pomocí CComment

Provoz tohoto webu je umožněn díky podpoře Ministerstva vnitra ČR, programu Prevence korupčního jednání.

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz

Copyright © 2016 Náš Liberec;