Uplynulý týden v Liberci určovalo dění v soudních síních. Občanům města přineslo historické referendum, kde se mohou rozhodnout o v posledních letech diskutovaných otázkách komunální politiky. Soudy také dokázaly sundat masku politikům jako je náměstek Kysela nebo hejtman Půta.

Nedávno jsme zde psali, že Změnu v případě neúspěchu u soudu čeká ostuda, že si nepohlídala sběr podpisů a v případě úspěchu to naopak vrhne stín na rozhodování magistrátu. Soud dal za pravdu Změně, že není možné šmahem označit libovolný počet podpisů jako vadný a neříci jaký a proč vadný.

To potom ale opravdu vypadá, že cílem a důvodem vyloučení podpisů byla jen a pouze snaha znemožnit referendum na základě politické objednávky. A je-li tomu tak, pak to je sakra plivnutí do obličeje více jak 8,6 tisícům Liberečanů, kteří uskutečnění referenda podpořili.

Referendum tedy bude a poprvé voličům v Liberci umožní zavázat politiky v takových otázkách, jako zda má město opravit amfiteátr, vykoupit ostudně zavřený renesanční zámek či hráz rybníka ve Vesci, aby se zde dalo zkulturnit prostředí, zlevnit jízdné pro nejmladší a nejstarší nebo skutečně stanovit maximum míst kde dá provozovat hazard, protože jak jdou nejrůznější zákazy hazardu obejít, známe z aktuální historie Liberce i sousedního Jablonce více než dost.

Referendum pění krev odpůrcům Změny, kteří ukazují, že je součástí jejich předvolební kampaně. Mají pravdu, ale Změna nikdy nezapírala, že větší participace občanů na rozhodování ve městě je jedním z jejich cílů. Referendum udělala pod svým jménem a lidé jeho vznik podpořili.

Ať si ostatní říkají (a v diskusích nadávají) jak chtějí, Změna opět ukázala, kdo je politickým tahounem v Liberci a proč jsou ostatní jen v jejím stínu a vlastně jen reagují na její politiku. A popravdě není to vina ani tak Změny jako těch ostatních samých. Možná kdyby měli i oni více vlastních nápadů a aktivit, byla by politika v Liberci zajímavější a pro lidi atraktivnější.

Změna dosáhla úspěchu i soudu s náměstkem Tomášem Kyselou, který na mediálních stránkách společnosti S group holding/Syner zkoušel své kolegy v radě města pomlouvat a vinit je z korupce. Soudce jasně řekl, že takovýto typ pomluv a lží je neakceptovatelný a je to dobře. Nechť politici bojují tvrdě či ostře, ale otevřené lhaní je špína, kterou snese možná tak mediální svět Syneru a jeho šéfredaktorky, která vlastně nikdy nedělal novinařinu, ale jen propagandu. Od KSČ pod ODS.

Náměstek Kysela se, bůh ví proč, rád stylizuje do jakési chlapské role. Těžko říci, což je chlapského nebo mužného na tom, někoho pomlouvat, lhát o něm a pak se u soudu zbaběle vymlouvat jako dítě. Potažmo, je-li dotazován, ztrapňovat se a dělat, že otázkám nerozumí a neví, kdo je pokládá. Kysela i jeho souputník primátor Tibor Batthyány jsou klasickým příkladem politiků, které před čtyřmi lety na radnici přivedla Babišova kobliha a nezbývá jen doufat, že dnes má Babišův tým lepší kádrovací prostředky.

Podobně neodvážně (eufemisticky řečeno) se zachoval i hejtman Martin Půta, kterému se povedlo vyhnout se procesu před volbami, kde je sám obžalovaný z korupce. Za pomoci svého spolustraníka Michala Hrona, který rovněž kandiduje za Starosty pro Liberecký kraj, se mu povedlo utřít si se spravedlností a českou justicí boty. Čeština má pro Půtovo chování samozřejmě daleko jadrnějších výrazů, ale z úcty k laskavému čtenáři je necháváme v zapomnění.

Půta i Hron půl roku věděli, že přísedící u soudu je Hronova manželka. Zamlčovali to, nepodali námitku ani během neveřejného projednání, které proběhlo 22. května (to by se přísedící stihla pohodlně vyměnit). Martin Půta podal námitku až v hodině poslední, kdy neopomněl zahrát své divadlo o tom, jak chce, aby proces nemohl být napadán.

Je to samozřejmě opravdu jen varietní kousek pro své věrné a doslova věřící, kteří ignorují všechna fakta v Půtově kauze. Hejtmanovi šlo jen o oddálení procesu až po volbách, kde jeho Starostové kandidují v 70ti obcích, včetně Liberce, nic jiného zatím není.

Martin Půta si mediálně často, nahlas a plačtivě, stěžuje, jak vyšetřování trvá dlouho a jak by chtěl co nejrychlejší proces. Stejně tak naznačuje, že se jedná o spiknutí, účelovku a kampaň, použijeme-li dnešního aktuálního slovníku. Nic z toho ale nedokázal a jediným, kdo do procesu tahá politiku a prodlužuje jej, je on sám. Jeho poslední, úskočný krok z tohoto týdne to opět plně dokazuje. Zároveň jako by tím ukazoval, že se skutečně má čeho bát a co skrývat.

 

Komentáře vytvořeny pomocí CComment

Provoz tohoto webu je umožněn díky podpoře Ministerstva vnitra ČR, programu Prevence korupčního jednání.

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz

Copyright © 2016 Náš Liberec;