Představme si na mapě severních Čech nepravidelný šišoid ohraničený vesnicemi a městy: Heřmanice, Frýdlant, Mníšek, Liberec, Proseč pod Ještědem, Český Dub a Kobyly. Jde o senátní volební okrsek č. 34. Má celkem 42 obcí, v nichž bude na podzim usilovat o jedno křeslo senátora devět kandidátů. Vítězi to umožní šest let pohodlného života, občasné se mihnutí v TV, placené cestování po světě a neomezenou možnost kecat co slina na jazyk přinese.

Senátní volební okrsek č. 34 okupoval v letech 1996 až 2016 Přemysl Sobotka (ODS), který mu, podle mě, ostudu nedělal. Byl předsedou Senátu a svoji misi v něm právě zakončuje na postu prvního místopředsedy. Sobotka se nikdy nezapletl do tahanic a skandálů, které ODS v Liberci provázely na komunální úrovni, a z nichž se stotisícové město bude vzpamatovávat mnoho dalších let. Říkalo se sice, že v zákulisí tahá za nitky, nikdy však nic podobného na povrch nevybublalo. Uměl v tom chodit. Vždy se ukázal na správném místě, něco přestřihl, řekl několik vět, tu s někým pohovořil, upřímně se zasmál, což z něj dělalo sympaťáka a pevně drželo jeho neotřesitelnou pozici ve všech dosavadních senátních volbách. (Nutno dodat, že měl svým způsobem kliku, neboť se v Senátu pevně usadil v dobách, kdy ODS politiku celostátně válcovala. Dokázal se však v něm udržet i poté, co „modří ptáci“ padli jako střelená koroptev.)

Při pohledu do historie vidíme, že nikdy rovnocenného protikandidáta v okrsku č. 34 neměl. Ať už to byli socialisté František Sokol, Václav Pecina a Stanislav Eichler, nebo komunita Josef Vondruška. Nejlepší výsledek dosáhl v roce 2010 Eichler, ale i on prohrál 17 344 ku 12 330 hlasům. Tomu se říká vítězství o parník.

Proč se rozepisuji o Přemyslu Sobotkovi, když už kandidovat nebude a navíc jsem s ním býval spíš na kordy, než že bychom se při občasném setkání objímali? Pravděpodobně proto, že mezi devíti kandidáty na jeho prosezené křeslo v Senátu žádnou podobnou osobnost nevidím.

Nejen to, je tu ještě jeden, řekl bych matematicko-geografický, háček. Tím je samotný volební okrsek, který hrál Sobotkovi do karet. Když nahlédneme do výsledků senátních voleb v roce 2010, zjistíme, že v něm žilo 114 460 voličů, z toho v samotném Liberci 80 501. Není třeba znalost vysoké matematiky, ani teorie pravděpodobnosti, abychom zjistili, že jen kandidát, který je přímo z Liberce a je dostatečně známý, má největší šanci v nadcházejících senátních volbách uspět.

Z tohoto pohledu by jím mohl být kontroverzní Jan Korytář, zakladatel Změny, kdysi zimní primátor Liberce a dnešní náměstek pro ekonomiku tamtéž. Nebude to mít ale lehké. Jeho problémem nejsou, jak by se mohlo zdát, stále se opakující útoky na jeho osobu z politicko-lobbistických kruhů, které nabývají před volbami absurdních rozměrů. (Například poslední vypuštěný hoax o tom, že mlátil svoji expřítelkyni, s níž má tři děti.) Korytářovým handicapem se jeví spíš to, že „furt někam kandiduje“.  Vždy, když se na obzoru zjeví další volby, jde po nich jak slepice po plivanci. Líp ovšem v tomto případě zní jako po flusu.

Další kandidáti jsou také většinou z Liberce. Bývalá krajská radní Lidie Vajnerová kandiduje za Novou Budoucnost pro Liberecký kraj, předseda bytového družstva Sever Petr Černý za Nový směr, bezpečnostní expert Jaroslav Havelka za komunisty. ODS nominovala Martinu Bufkovou Rychetskou a TOP 09 oblíbeného libereckého lékaře Petera Hromádku. Všichni jsou svým způsobem známí, patrně mají kolem sebe velké skupiny přátel a obdivovatelů, ale ruku na srdce (ten slovní obrat miluju), jakou mají šanci uspět ve společnosti, která reaguje na první dobrou, která se řídí spíš Pavlovovými reflexy, než analytickým hloubáním?

Na závěr jsem si nechal tři jména, která se pravděpodobně o křeslo senátora skutečně utkají. Bývalý olympionik, nevelký řečník, ale u lidu oblíbený Pavel Ploc (ČSSD) z Harrachova, všudypřítomný starosta Chrastavy Michael Canov (dříve ODS, nyní Starostové pro Liberecký kraj) a majitel Pivovaru Frýdlant Marek Vávra (nezávislý za ANO), který má z těch tří jako jediný bydliště ve volebním okrsku kde kandiduje.

Možná, že právě on je největším favoritem. Nejen proto, že za ním stojí stále populárnější hnutí ANO Andreje Babiše, že jako první začal území volebního okrsku kobercově bombardovat svými billboardy, ale i kvůli tvrzení, že politik se jako druh přežil a nyní by měli voliče v Senátu zastupovat lidé, kteří něco dokázali. Což samozřejmě může u některých voličů zabrat. Stejně jako Plocova slušnost, Canovova slovní agresivita a učitelská logika, nebo další Korytářovo přiznání, že si na chvíli odskočil k docentu Chocholouškovi.

Jan Šebelka

 

 

 

 

 

Provoz tohoto webu je umožněn díky podpoře Ministerstva vnitra ČR, programu Prevence korupčního jednání.

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz

Copyright © 2016 Náš Liberec;