Po několika měsíční odmlce se na náš web vrací glosy libereckého spisovatele a novináře Jana Šebelky. Jsme za to rádi, protože jeho feuilletony patřily k těm nejčtenějším i nejdiskutovanějším článkům. Jeho příspěvky ale do budoucna nebudou mít formu klasických glos a feuilletonů, ale tří položených otázek na aktuální témata. Věříme, že si Tři otázky pro Jana Šebelku budete každý týden užívat stejně jako my.

Vracíte se na náš web. Proč jste si dal pauzu a proč ten návrat?

Připravoval jsem k vydání na tento rok tři své knihy, a proto jsem se celou zimu učil grafický program InDesign. Chci být do budoucnosti v této činnosti co nejvíc soběstačný. Hlavní důvod pro přestávku byl ale v tom, že jsem měl po necelém roku psaní komentářů pro NL pocit, že veřejný prostor zaneřáďuji jen dalšími marnými slovy. Názor jsem sice nezměnil, ale nutkání se k některým událostem svobodně vyjádřit je v současné době silnější.

Co říkáte „kauze“ kolem Azylu, kde jde o pivní zahrádku i o to, co je skutečný občanský aktivismus?

Čert ví, o co v ní opravdu jde. Na začátku stála pravděpodobně nespokojenost lidí, kteří v blízkosti této pivnice bydlí. (Je prý mezi nimi i bývalá neúspěšná liberecká politička, která rušila školy a školy a pak se divila, že v těch zbývajících je málo míst.) Zřejmě jim vadil pivní hluk, čemuž je lidsky rozumět. Tam někde bych viděl prvopočátek celé, jak naznačujete správně, pseudokauzy Azyl.

To, co se z ní potom stalo je mixem politiky, libereckých známosti, osobní nevraživosti, arogance, podrazů a tajných nahrávek, dokonce údajně účelově sestříhaných. K tomu lze připočíst i to, že každá záminka zaútočit na Změnu pro Liberec se všem zdejším politickým subjektům hodí. Ostatně, nepřipomíná vám to něco? Na rozdíl od Babiše však Změně preference nestoupají a stoupat nebudou. Ale to už jsem někde úplně jinde. Takže co říkám psudokaze Azyl? Je to takové typické liberecké uprděné nic.

Na konci minulého týdne vyšla najevo informace policie, že bývalá primátorka Martina Rosenbergová zneužívala městské peníze na své soukromé jízdy. Jak by se teď měla zachovat ona a jak zástupci města?

Nemůžu dávat bývalé primátorce ani zástupcům města žádné rady. Stejně by mě neposlechli. Tahle záležitost však na rozdíl od pseudokauzy Azylu navozuje zásadní otázky. Hlavně o práci policie. Vyšetřováním se sice zjistilo, že se exprimátorka dopustila přečinu podvod, za který by jí hrozilo až dva roky vězení, ale protože prošetření této prkotiny trvalo rok, policie případ odložila, neboť došlo k promlčení trestného činu. (U podvodu to činí tři roky.) Martina Rosenbergová použila neoprávněně služební auto k poslední soukromé cestě 10. 5. 2013 a přesně o tři roky později musela policie případ odložit. Náhoda? Úmysl?

Kdybych byl na místě šéfa kriminalisty, který se touto kauzou zabýval, nechal bych mu zaplatit zbytečnou práci. Nebo bych se pokusil zjistit, zda nemá vazby na ČSSD, nebo bývalou primátorku, jestli neexistoval důvod, celé vyšetřování prodlužovat až k jeho skandálnímu konci. Bylo přeci od začátku jasné, kdy promlčecí doba končí. Proto si dovolím tvrdit, že policie naprosto selhala a vítězem se stala, chvilka napětí, Martina Rosenbergová! Pochybuji totiž o tom, že po ní bude někdo z této rozhádané sestavy vedení města proježděných třicet tisíc vymáhat.

Provoz tohoto webu je umožněn díky podpoře Ministerstva vnitra ČR, programu Prevence korupčního jednání.

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz

Copyright © 2016 Náš Liberec;