Kateřina Neumannová

Minulý týden rozeslala předsedkyně Organizačního výboru při MS, Kateřina Neumannová médiím dopis, ve kterém se distancuje od zveličování podílu její osoby na fiasku jménem Mistrovství světa v klasickém lyžování. Z kraje tohoto týdne ji odpověděl její někdejší spojenec a dokonce mluvčí „jejího“ organizačního výboru, Zdeněk Soudný, který se pro změnu distancoval od jejího prohlášení. Kde je ale pravda, kdo je jí z obou aktérů libereckého šampionátu v tunelování veřejných prostředků blíže a hlavně, kdo tedy nese na celé té ostudě vinu?

Začněme od konce, pan Soudný má za jisté pravdu, že se Kateřina Neumannová nemůže vyvléct z odpovědnosti za zpackaný šampionát, který přinesl radost málokomu, ale všem vytáhl z kapes miliardy korun. Správně uvádí faktické chyby, které Neumannová ve své stati uvedla (prostředky, které výbor získal od státu, že si pravděpodobně plete Výkonný a Organizační výbor atd..). To jistě byly důvody, proč bývalý mluvčí výboru, Zdeněk Soudný, sepsal svou stať. Navíc Neumannové text obsahuje i vyložené směšnosti (kterých si Z.Soudný nevšímá), jako např. údajnou hrozbu jakýchsi ekoteroristů, kteří prý byly důvodem navýšení prostředků a podobně.

Nicméně celý Soudného text působí dojmem, že má hlavně posílit iluzi české (a liberecké pak zvláště) společnosti, že opravdu hlavním viníkem fatálního neúspěchu, kterým, přes všechny řeči o jiném zahraničním pohledu atd., MS v lyžování bylo, je Kateřina Neumannová, ač to v závěru popírá a staví se proti „siláckým slovům, která nepomohou demystifikovat šampionát, a to co se dělo“. Netvoří ale právě propojení šampionátu s jedním člověkem, v tomto případě s Neumannovou, právě onu mystifikační mlhu, navíc kolikrát uměle vytvářenou?

Bez jakýchkoliv námitek je třeba uznat, že Kateřina Neumannová asi navždy zůstane symbolem nešťastného mistrovství a do jisté míry právem. Byla do značné míry jeho hlavní tváří a její vlastní chování (zejména v době, kdy už bylo jasné, jak zoufale to všechno dopadlo), dost možná nebystrost v úsudku a hlavně absolutní neochota postavit se problémům a dluhům, může za to, že z milované „zlaté Katky“ z Turína i odjinud se stala hromosvodem pro všechny kritiky celé akce.

Ty večírky se striptéry (ale i s prominenty liberecké ODS či nejrůznějšími „podnikateli“ - abychom byli spravedliví) za státní peníze ji asi už někdo těžko, a právem, odpustí. Je to jen její chyba, že se nechala, dobrovolně, zneužít určitými podnikatelskými kruhy (v čele pravděpodobně s jejím partnerem Jindrou), pro které byly tučné veřejné dotace až moc lákavé.

Ovšem i Neumannová má svém mediálním prohlášení pravdu, že samotné mistrovství bylo upečené dávno předtím bez ní a že o drtivé většině peněz nemohla ani spolurozhodovat. Když se proti jejímu prohlášení ohrazuje Zdeněk Soudný, nepíše už jako PR pracovník - mluvčí Organizačního výboru, ale jako PR pracovník, nyní ve službách v Liberci donedávna vládnoucí garnitury spřátelené se zdejšími podnikatelskými kruhy. Zdeněk Soudný je spolu s ex-primátorem Jiřím Kittnerem a zakládajícím členem ODS Jiřím Bílkem, o jehož podnikatelských aktivitách jsme už psali. spoluvydavatelem podivného a tristního občasníku Pravý zastupitel, který má za úkol propagovat část zdejší ODS.

A byla to právě liberecká ODS, z jejíž kruhů se rekrutovali lidé, kteří na mistrovství světa v lyžování nemálo vydělali, ať na spekulacích s pozemky nebo skrze nejrůznější pochybně zadané licence. Co jsou snobské večírky Neumannové i milion pro Leoše Mareše proti předraženým stavebním zakázkám za stovky milionů, což například kritizoval Nejvyšší kontrolní úřad? To s jakou úporností prosazovali liberečtí dlouholetí vládci mistrovství pod Ještědem nevěstilo nic dobrého a výsledek dal obavám i kritikům celého podniku za pravdu. Totiž se jednalo o předem moc dobře naplánovaný útok na veřejnou (městskou, krajskou, státní) kasu a že o Liberec a o sport půjde asi tak v patnácté řadě.

Ostatně ani v tom se Neumannová nemýlí, když zmiňuje výsostnou podporu ze strany libereckých (Kittner) i vrcholných politiků (Topolánek), stejně jako jejich odvrácení se od celé akce, když začalo prosvítat, kolik za sebou nechá ostudy, dluhů a hlavně nepřízně veřejnosti. Nejlépe to, s přímočarou jednoduchostí jim vlastní, vyjádřili Přemysl Sobotka a Mirek Topolánek, kteří se doslova ze dne na den stali tvrdými kritiky Kateřiny Neumannové. Vsadili prostě (nebo jim to jejich PR experti poradili) na lidový hněv, který většinou velice rád personifikuje. A v obdobném duchu se nese i text Zdeňka Soudného, když je ve znalosti věci víc konkrétní než ve frázích mluvící politici.

Dobrou vlaštovkou posledních dní je ale krok protikorupční policie, která obvinila bývalého rektora TUL a bývalého zastupitele za „liberecké béčko“ ODS, Demokratickou regionální stranu, Josefa Nadrchala, rovněž známou podnikatelskou postavu Liberce za posledních dvacet let. Měli se dopustit pletich při výběrovém řízení, aby tak zvýhodnili - koho jiného než libereckou firmu Syner. Jak bývá zmíněný lidový hněv ve svém zosobnění nespravedlivý nebo jen částečně spravedlivý, konkrétnost v případě postupu státních represivních orgánů je žádoucí a nezbytná. Dává pak prohlédnout skrze onu mystifikační mlhu, rozděluje podstatné od nepodstatného a hlavně dává naději na spravedlnost a té je, zatím, v Liberci po čertech málo.

Jaroslav Tauchman

Komentáře vytvořeny pomocí CComment

Provoz tohoto webu je umožněn díky podpoře Ministerstva vnitra ČR, programu Prevence korupčního jednání.

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz

Copyright © 2016 Náš Liberec;