Týden pod Ještědem: starého psa novým kouskům nenaučíš. V Liberci zvlášť

V Liberci proběhlo první řádné zasedání zastupitelstva. A hned napoprvé se moc pěkně nepředvedlo. Respektive předvedlo, že staré zvyky a manýry se měnit v Liberci prostě nebudou.

Pamatujete si ještě na patetické prohlášení primátora z letošního, předvolebního léta, když hlavní městský architekt oznámil, že jde na plno do politiky? „Buď dostaneme šanci pokračovat v koncepčním rozvoji Liberce z radnice, nebo dojde k návratu praktik známých z 90. let,“ zněla tehdy až dramatická slova primátora varujícího před vlivy místní stavební lobby.

Tak už máme po volbách. A vedení města, s tím samým primátorem v čele, prodalo za poměrně nízkou cenu pozemky u muzea firmě registrované kdesi na Kypru. Ne, není rok 2002 (jak kdosi poznamenal trefně v komentářích na našem webu), ale evidentně se praktiky ze „zlaté éry ODS“ před dvaceti lety (kdy byl ostatně jejím členem a krajským náměstkem i dnešní primátor) pořád nosí.

Ano, vlastníky lze dohledat, přeci jen jsme o dvě dekády jinde, jsou jimi majitelé Syneru. Jen se jim asi nechce platit daně a „danit“ budou na Kypru. To, že jde o majitele zdejší „nejznámější“ firmy, je zřejmě také důvod, proč primátor nakonec otočil, když pro prodej hlasoval a když mu, dle jeho slov, byly „některé nejasnosti vyjasněny“.

Jeho náměstek pro veřejný prostor a architekturu (a stále hlavní architekt v jedné osobě) radši opustil jednací sál. No, gesto možná lidsky pochopitelné, ovšem jako politik a stále šéf kanceláře architektury by se mohl zachovat alespoň jako k jiným podnikatelům, kteří při koupi městského majetku musí předložit záměr, co s ním chtějí dělat, a kteří se neschovávají za schránkou někde v kyperské Nicosii.

Z koalice si zachovali tvář Piráti, kteří pro prodej nehlasovali, jeden ze Starostů a jeden z ANO. Proti byla opozice z LOL, ale naopak část SPD jej podpořila.

Nejde o to, že by si majitelé Syneru nemohli koupit pozemek, jde o to, jakým to dělají způsobem a jakým napravují způsob, že v případě sídliště u Masarykovy třídy prostě chybí počet parkovacích míst, když zvýšili počet bytů z 87 na 161.

Tak snad jen pro příště, až si část místní politické reprezentace bude hrát na hráz proti klientelismu a korupci. „Starého psa novým kouskům nenaučíš,“ říká staré české přísloví. A neplatí jen pro místní kmotry a kmotříčky, ale i pro zmíněné politiky.

Přidat komentář (2 Komentáře)

Měl jsem z něj strach. Tlačil kárku s koštětem, lopatou a železnou tyčí. Metař roku 1958, město Liberec, jeho střed. Potkával jsem jej den co den. Měl jsem z něj ukrutný strach. Strach z jeho nesrozumitelných vět, z češtiny a němčiny, z gest, mávání rukou. Obcházel jsem jej, ale jako naschvál jsem pokaždé nevědomky přeťal jeho rajón úklidu ohraničený radnicí, náměstím F. X. Šaldy a náměstím Jana Nerudy.

 

Tam všude jsem ho už z dálky slyšel, potkal a zůstával stát jako opařený strachem. Jako králík před zjevením hada škrtiče. To vše se odehrávalo tak rychle, že si dnes, po šedesáti letech uvědomuji jen absurditu svého chlapeckého chování. Obec zaměstnala zřejmě nemocného starce, aby jej ochránila a měla stále na očích. Byl to jistě humánnější počin, než jej zavřít do ústavu a čekat až umře…

Bál jsem se to doma říct. Co taky? Že na ulici je chlapík s vozíkem podoben a čertu že ne on, ale já se bojím? Otec by se s diagnózou, kdo je na vině, dlouho nepáral a já by odešel s brekotem. Bylo mi deset. A jako kluk z vesnice jsem se i choval. Dojížděl jsem do města do školy, do šesté třídy, ktará už u nás v Machníně nebyla…

Jó, pošetilé mládí, dětství, čas, kdy za vším stály nadpřirozené nevysvětlitelné síly, spekulace, a spiknutí. Později jsem si z hrůzou uvědomil, že podobně uvažují mnozí dospělí a pak jde z jejich chování hrůza. Konspirace, tak jak ji známe i my v současném světě, je smrtonosná zbraň, klacek na všechny v rukách nezodpovědných politiků, kteří znají jen jedno řešení, to nejjednodušší a nejrychlejší.
 

Ano, tak to nějak chodilo a mělo chodit stále. Dokud se z dítěte nestává tvor slyšící „trávu růst“, vidící spekulace, všude strach, tam, kde schází seriózní vysvětlení. Podléháme často, kolektivnímu šílenství, manipulaci, privitivismu, až po pseudonárodní - kdo neskáče, není Čech, až po rádobyvtipné televizní reklamy. A tak si dávám záležet, abych i já nevstoupil jinému predátorovi do cesty, do jeho teritoria, islamistovi do jeho ohrady.

Jo, tyhle konspirace, tyhle rychlé roty, jednoduchá rychlá jednání, úsudky podle kabátu, podle díry na punčoše... Je mnoho věcí, co si ještě neumíme vysvětlit a správně na ně reagovat. Přeci jen se ledy pohnuly a lze říci, že lidstvo se brání, uvažuje hlavou, a ne kolenem, či jinou částí těla, která se hlavě nepodobá.  Ať vás to nikdy nepotká.  
                            

S pozdravem
Egon Wiener

Komentáře vytvořeny pomocí CComment


Provoz webu je podpořen Ministerstvem spravedlnosti ČR v rámci dotačního titulu „Prevence korupčního jednání“ 

                                                                                                                                                       

Činnost webu podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

The project is being supported by the Open Society Fund Prague from the Active Citizens Fund. The programme promotes citizens’ active participation in the public life and decision making and builds capacities of civil society organizations. The Active Citizens Fund is financed from the EEA and Norway Grants.

 

                                                    

                                                                              

Copyright © 2016 Náš Liberec;