Vedení města nezvládá dotace: Liberec přišel o 200 milionů. Zatím.

Zaříznuté projekty po předchozím vedení města, podřízení města kraji i vlastní neschopnost čerpat evropské dotace – to vše má za následek, že do společného programu Liberce a Jablonce přijde o 200 milionů méně. Odnesou to zcela jistě komunitní centra a možná i sociální bydlení pro nejchudší. Město chce s prosíkem za ostatními kraji.

Poměrně zásadní zprávu přinesla tisková konference rady města z minulého týdne. Vedení města složené ze Starostů pro Liberecký kraj, ANO a ODS před Vánoc i obdrželo dopis, ve kterém mu Ministerstvo místního rozvoje sděluje, že z důvodů nečerpání dotací snižuje částku v rámci Integrovaného plánu rozvoje území (IPRÚ) o 199 milionů korun.

IPRÚ je program, skrze který může Liberec a Jablonec nad Nisou (a okolní obce) čerpat 2,65 milionů korun, nyní tedy o 200 milionů méně. Nejvíce je podle primátora Jaroslava Zámečníka (Starostové pro Liberecký kraj), který je zároveň členem řídícího výboru IPRÚ,  ohrožena sociální oblast, respektive realizace sociálního bydlení. Tedy oblast, kterou má v gesci jeho náměstek Ivan Langr, rovněž ze Starostů pro Liberecký kraj.

Z plánovaných pěti domů určených pro sociální bydlení, na které dotace připravil odbor bývalého náměstka Jana Korytáře ze Změny pro Liberec, ale stihlo současné vedení realizovat pouze jediný, a to v Žitavské ulici. Vedení města to omlouvá tím, že se dlouho nedařilo dostat nájemníky z jednoho městského bydlení, které se má za dotaci opravit, do jiného.

 „U sociálního bydlení nám rok trvalo, než jsme byli schopni se s nájemníky domluvit a přemístit je do jiného městského v bydlení.  Já považuji vlastně za úspěch, že se nám to za ten rok povedlo, až na jednu nájemnici. Ale hlavní zdržení vzniklo, že jsme nebyli schopni vybrat projektanty,“ sdělil na tiskové konferenci náměstek Ivan Langr.

Liberec se bude snažit, aby 200 milionů, které díky své činnosti ztratil, mohl získat jinde. V sociální oblasti se chce obrátit do Plzně, kde disponují přebytkem zhruba 40 milionů v oblasti sociálního bydlení. U karlovarského IPRÚ pak chce Liberec, jak uvedl primátor Zámečník, získat zhruba 100 milionů korun z prostředků na dopravu. Liberec by tak mohl tratit jen 60 milionů korun, ale zda Plzeňský či Karlovarský kraj Liberec zachrání, není jisté.

Zcela odespané je již komunitní centrum v Jablonci nad Nisou, ale v ohrožení není jen sociální bydlení, ale i vybudování komunitního centra pro seniory v místě bývalého sídla Oblastní liberecké galerie, tedy liebiegovské vily u Libereckého zámku.

 „Co bylo v ohrožení bylo sociální bydlení na Žižkově, tam nás možná zachrání přesunutá alokace z Plzeňského kraje a 100 milionů korun by nás mělo zachránit v případě parkovacího domu, respektive Liberecký kraj, v případě terminálu nebo parkovacího domu, tam ještě uvidíme, jak bude Liberecký kraj rychlý v projekční činnosti,“ uvedl plány na záchranu alespoň části projektů primátor Zámečník.

Případ parkovacího domu vzbudil veliké vášně v posledních měsících. Město Liberec pod vedením Starostů  se na přání hejtmana Půty projektu parkovacího domu a nového terminálu na zdejším autobusovém nádraží vzdalo ve prospěch Libereckého kraje. Ten ale za celý rok situaci nezvládl a dotaci, kterou připravilo bývalé vedení Liberce v čele se Změnou, promrhal a Liberec o dotaci na parkovací dům za 160 milionů přišel

Liberec nepřišel o stovky milionů poprvé. U předchozího programu na evropské dotace - Integrovaného plánu rozvoje města musel v jedné z jeho částí, kde bylo určeno 500 milionů korun na zkvalitnění života občanů ve městě, vracet za vlád ČSSD, Starostů, USZ a VV (v tiché koalici s ODS) celých 220 milionů korun. Tehdejší projekty pak provázely korupční skandály, jako například ten, kvůli kterému dnes před soudem stojí hejtman Martin Půta a který se týkal rekonstrukce kostela sv. Máří Magdalény v Liberci.

Přidat komentář (14 Komentářů)

Měl jsem z něj strach. Tlačil kárku s koštětem, lopatou a železnou tyčí. Metař roku 1958, město Liberec, jeho střed. Potkával jsem jej den co den. Měl jsem z něj ukrutný strach. Strach z jeho nesrozumitelných vět, z češtiny a němčiny, z gest, mávání rukou. Obcházel jsem jej, ale jako naschvál jsem pokaždé nevědomky přeťal jeho rajón úklidu ohraničený radnicí, náměstím F. X. Šaldy a náměstím Jana Nerudy.

 

Tam všude jsem ho už z dálky slyšel, potkal a zůstával stát jako opařený strachem. Jako králík před zjevením hada škrtiče. To vše se odehrávalo tak rychle, že si dnes, po šedesáti letech uvědomuji jen absurditu svého chlapeckého chování. Obec zaměstnala zřejmě nemocného starce, aby jej ochránila a měla stále na očích. Byl to jistě humánnější počin, než jej zavřít do ústavu a čekat až umře…

Bál jsem se to doma říct. Co taky? Že na ulici je chlapík s vozíkem podoben a čertu že ne on, ale já se bojím? Otec by se s diagnózou, kdo je na vině, dlouho nepáral a já by odešel s brekotem. Bylo mi deset. A jako kluk z vesnice jsem se i choval. Dojížděl jsem do města do školy, do šesté třídy, ktará už u nás v Machníně nebyla…

Jó, pošetilé mládí, dětství, čas, kdy za vším stály nadpřirozené nevysvětlitelné síly, spekulace, a spiknutí. Později jsem si z hrůzou uvědomil, že podobně uvažují mnozí dospělí a pak jde z jejich chování hrůza. Konspirace, tak jak ji známe i my v současném světě, je smrtonosná zbraň, klacek na všechny v rukách nezodpovědných politiků, kteří znají jen jedno řešení, to nejjednodušší a nejrychlejší.
 

Ano, tak to nějak chodilo a mělo chodit stále. Dokud se z dítěte nestává tvor slyšící „trávu růst“, vidící spekulace, všude strach, tam, kde schází seriózní vysvětlení. Podléháme často, kolektivnímu šílenství, manipulaci, privitivismu, až po pseudonárodní - kdo neskáče, není Čech, až po rádobyvtipné televizní reklamy. A tak si dávám záležet, abych i já nevstoupil jinému predátorovi do cesty, do jeho teritoria, islamistovi do jeho ohrady.

Jo, tyhle konspirace, tyhle rychlé roty, jednoduchá rychlá jednání, úsudky podle kabátu, podle díry na punčoše... Je mnoho věcí, co si ještě neumíme vysvětlit a správně na ně reagovat. Přeci jen se ledy pohnuly a lze říci, že lidstvo se brání, uvažuje hlavou, a ne kolenem, či jinou částí těla, která se hlavě nepodobá.  Ať vás to nikdy nepotká.  
                            

S pozdravem
Egon Wiener

Komentáře vytvořeny pomocí CComment

Provoz tohoto webu je umožněn díky podpoře Ministerstva vnitra ČR, programu Prevence korupčního jednání.

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz

Copyright © 2016 Náš Liberec;