Již sedmý ročník prestižní Ceny Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro 2020 odtajnil vítěze v jednotlivých kategoriích. Z několika nominovaných vybírala nejlepší počiny v oblasti památkové péče odborná porota. Do hlasování se prostřednictvím internetu mohla zapojit i široká veřejnost a rozhodnout tak o vítězi z kategorie Památky děkují. Do Libereckého kraje putují celkem tři ocenění. Dvě z toho získal Beranův hostinec v Trávníčku a mimořádné ocenění generální ředitelky si odnesl Spolek železniční historie Martinice v Krkonoších.

V jedné ze čtyř hlavních kategorií, záchrana památky, uspěla z šestice nominovaných obnova Beranova hostince v Trávníčku. Za obnovu této lidové architektury byli nominováni vlastníci objektu Jan Havelka, Petr Pivoňka, Alena Pivoňková a Spolek Dubáci. Beranův hostinec zvítězil i u široké veřejnosti, která měla možnost hlasovat v kategorii Památky děkují. Z 3439 účastníků ankety bylo hostinci u Českého Dubu připsáno 1062 hlasů. Letos byla udělena také tři mimořádná ocenění generální ředitelky. Za dlouhodobou péči o záchranu, obnovu, funkční naplnění, prezentaci a za otevření muzea a naučné stezky bylo toto ocenění uděleno Spolku železniční historie Martinice v Krkonoších.

Historie Beranova hostince v Trávníčku sahá až do 16. století. Objekt vlastnil po několik generací rod Beranů, který usedlost využíval jako hostinec. Samotné jádro roubené stavby pochází z počátku 19. století. Jedná se o jedinečnou památku lidové architektury. Budova zůstala ve velmi autentickém stylu, proto byla v roce 2015 prohlášena kulturní památkou.

Samotný hostinec má velmi mnoho zdobných řemeslných prvků, které jsou připisovány dílu místního tesaře Václava Bartoše z Doleního Trávníčku. Uvnitř objektu se zachovala velká světnice, která sloužila jako lokál hostince. Dále pak černá kuchyně, sklep na chlazení piva a vína, ale také obytné místnosti v podkroví budovy.

Dům od poloviny dvacátého století chátral a nakonec se octnul v havarijním stavu. Právě tak ho v roce 2014 koupili současní majitelé, jejichž cílem bylo obnovit objekt do podoby, které se těšil na přelomu 19. a 20. století. V této době byl tzv. Hostinec Pod Lipami velmi prosperující a jsou s ním spojené velmi cenné stavební úpravy. Všechny práce na obnově objektu byly prováděny tradičními řemeslnými technikami. V současnosti slouží Beranův hostinec pro expoziční účely, ale pořádají se zde i kulturní akce, a dokonce je objekt příležitostně využíván i s vlastním minipivovarem k hostinskému provozu. Přes své majitele je budova Beranova hostince úzce svázána se spolkem Dubáci, jehož členové usilují o obnovu drobných regionálních památek, které mají pomoci zachovat a oživit tradici a zvyky.

Porota ocenila nejen záchranu samotné stavby, ale i návrat doprovodné funkce hostince, a to v podobě centra společenského a kulturního setkávání.

Železniční stanice Martinice v Krkonoších představuje unikátní areál, který dokumentuje systém řízení a zabezpečení provozu na železnici během 19. a 20. století. Historický obraz stanice dokreslují funkční mechanická návěstidla, vodní jeřáby, popelová jáma, osvětlovací stožáry, mechanické závory a výpravní budovy, vodárna, výtopna, skladiště, strážní domek i dvě stavědla. Dochované objekty pocházejí z let 1871–1948, tedy z doby největšího rozvoje železniční dopravy. V roce 2016 byla železniční stanice v Martinicích prohlášena za kulturní památku.

První vlak přijel na martinické nádraží 1. června 1871. Došlo tak k propojení dvou, již hotových, stavebních úseků z Trutnova-Poříčí do Kunčic nad Labem a z Velkého Oseka do Ostroměře, na kterých byl provoz zahájen 21. prosince 1870.

Srovnatelný funkční celek se díky probíhající automatizaci železnice v České republice již dnes nevyskytuje a jeho význam je jednoznačně celostátní. Výjimečnost stanice, spočívá v dnes již unikátní celistvosti dochovaných budov a zařízení, navíc z větší části se zajištěným využitím a původní funkční náplní. Je unikátní zejména počtem a rozmanitostí mechanických návěstidel, naprostou raritou jsou návěstidla seřaďovací.

„Velice nás potěšilo ocenění pro oba spolky, které kulturní památky nejen opravují, ale celoročně se věnují jejich propagaci a kulturně-společenskému životu. Obě památky za dobu, po kterou o ně spolky pečují, získaly nadregionální význam a na akce v nich pořádané se sjíždějí zájemci z celé České republiky. Doufáme, že tato ocenění budou motivací i pro další vlastníky památek v Libereckém kraji,“ oznámil ředitel NPÚ, ÚOP v Liberci Miloš Krčmář.

„Cena Patrimonium pro futuro vznikla v roce 2014 s cílem upozornit na pozitivní příklady v památkové péči a poděkovat těm, kteří se podílejí na uchovávání našeho kulturního dědictví. Přáli jsme si, aby se příběhy těchto lidí a výsledky jejich usilovné práce dostaly k širší veřejnosti. Cena je v letošním roce udělována již po sedmé a za tu dobu si získala renomé prestižního ocenění,“ uvedla generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková k příležitosti sedmého ročníku předávání cen Patrimonium pro futuro 2020.

Odborná porota, sestavená z odborníků Národního památkového ústavu, Mezinárodní rady památek a sídel (ICOMOS) a dalších spolupracujících institucí, hodnotila nejlepší počiny v oblasti památkové péče, které proběhly v roce 2019, ve čtyřech kategoriích: obnova památky, restaurování, objev, nález roku, prezentace hodnot, záchrana památky. Dále byly uděleny tři mimořádná ocenění generální ředitelky. Možnost měla hlasovat i široká veřejnost prostřednictvím internetového hlasování v kategorii Památky děkují.

Tisková zpráva Národního památkového ústavu v Liberci

Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Liberci, je jedním ze čtrnácti krajských pracovišť NPÚ. Jeho úkolem je v Libereckém kraji naplňovat poslání odborné instituce památkové péče dané zejména zákonem o státní památkové péči, např. zpracovávat odborné podklady pro rozhodnutí výkonných orgánů, poskytovat konzultace a odbornou pomoc vlastníkům kulturních památek při jejich obnovách a sledovat stav památkového fondu na území kraje. Pracoviště v Liberci zpracovává návrhy na prohlašování věcí či objektů za kulturní památky a podílí se následně na jejich evidenci. Spravuje dokumentační sbírky plánů, fotografií a dalších odborných podkladů ke kulturním památkám, vede veřejně přístupnou knihovnu a podílí se na vydávání časopisu Fontes Nissae, organizuje cyklus přednášek Památky kolem nás v Krajské vědecké knihovně v Liberci. Další informace najdete na www.npu.cz./uop-li/ nebo profilu na facebooku Památkáři jsou tu pro Vás.

Komentáře vytvořeny pomocí CComment


Provoz webu je podpořen Ministerstvem spravedlnosti ČR v rámci dotačního titulu „Prevence korupčního jednání“

Činnost webu podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

The project is being supported by the Open Society Fund Prague from the Active Citizens Fund. The programme promotes citizens’ active participation in the public life and decision making and builds capacities of civil society organizations. The Active Citizens Fund is financed from the EEA and Norway Grants.

 

                                                    

                                                                              

Copyright © 2016 Náš Liberec;