Liberec býval městem umění ve veřejném prostoru. Ale dávno tomu již není. Naposledy o tom před pár dny ujistila všechny radniční koalice Starostů pro Liberecký kraj, ANO a ODS, když nechala zdemolovat plastiku libereckého výtvarníka Ilji Bílka a nahradilo ji umělým trávníkem. Plastika uznávaného umělce a skláře byla označena za „obludu z dob socialismu“.

Je to paradox. Minulý týden se představitelé radnice fotili s jedním významným sklářským umělcem, s Jiřím Pačinkem, jehož skleněná plastika nyní zdobí prostor před libereckou radnicí. Politici se nezapomněli s umělcem vyfotit, článek o nové skleněné soše Jiřího Pačinka vévodí aktuálnímu číslu radničního Zpravodaje Liberec.

V tom samém čísle je ale i další článek. Současné vedení města se chlubí, jak nechalo zdemolovat plastiku u liberecké školky v Gagarinově ulici od dalšího významného libereckého skláře a sochaře Ilji Bílka. Tu dokonce nazývá „obludou z dob socialismu“. Místo ní přichází nový umělohmotný trávník a až do nebes je vynášena (hraničící téměř s reklamou) aktivita soukromé firmy, která Bílkovu plastiku zdemolovala a nahradila ji umělým trávníkem.

Náměstek Jiří Šolc (zvolen za Starosty pro Liberecký kraj, v krajských volbách kandiduje za Společně pro kraj – TOP 09 a KDU-ČSL) k tomu na svém facebookovém profilu uvedl. „Mám radost... toto se nám velmi povedlo. Asi tak před dvěma měsíci jsme byli (coby vedení města) na rychlé návštěvě v mateřské školce Gagarinova. Vedení školky však trápilo jediné – stará betonová plastika z 80tých let. Tehdy možná dobře míněný pokus o bludiště, dnes erodující, ostré hrany mající, nepochopený a dětmi hlavně nechtěný prvek již tak malé zahrady…“ a nadále děkuje firmě Perena za likvidaci sochy a pokládku umělého trávníku.

Šolce v jeho nadšení z demolice umělecké plastiky podpořil i bývalý náměstek pro kulturu, Ondřej Červinka z liberecké ODS, který se do paměti veřejnosti zapsal svým nadšením pro demolici bývalého obchodního domu Ještěd. „Je dobře, že jste to odstranili. To jsme v roce 2010 už nestihli...;-),“ napsal Ondřej Červinka z ODS.

Nicméně Šolc za své nadšení z demolice Bílkovy instalace schytal své. Od laické veřejnosti v komentářích i od odborně znalých aktivistů. „Promiňte, ale vy jste si o ty reakce sám řekl. Zbourat něčí umělecké dílo (ač se řadě lidem třeba nelíbí) je samo o sobě barbarství a neúcta k architektovi. Tím spíš, když se s tím ještě pochlubíte na Facebooku, jakou Vám to udělalo obrovskou radost. Co takhle ten beton očistit od mechu a zažrané špíny a vysadit nový trávník? Takovým činem byste se mohl právem pochlubit! Bourat věci dovede kdejaký primitiv.,“ uvedl například uživatel facebooku Viktor Košíček.

Jiní ale Šolcově demolici vyjadřovali podporu: „Jsem rád, že to monstrum zmizelo a je tam plácek na hraní. Děti si tam hrají každé odpoledne. Vytáhnou branky a už čutají do balonu, nebo se tam jen tak probíhají. Ve školce mám ještě jedno, ze svých dětí. Starší, když to viděla, tak jen zajásala a říkala, že je to škoda, že to tam nemohla mít už ona.,“ napsal například Aleš Kozák.

 „Dnes jsme se bohužel dozvěděli smutnou zprávu - vedení města Liberce, konkrétně z iniciativy pana náměstka Šolce, nechalo výtvarně řešený hrací prvek zlikvidovat a celý příběh navíc s neuctivým a opovrhujícím akcentem prezentovalo ve Zpravodaji našeho města.“, informoval na internetu předseda Spolku za estetiku veřejného prostoru Jindřich Gubiš (kandiduje za Změnu pro lidi a pro krajinu). Zároveň uvedl, že v polistopadové době opomíjené umělecké dílo Spolek za estetiku veřejného prostoru již před rokem „objevil“ a zveřejnil na internetu.

Gubiš poukázal i na původní záměr Bílkovy instalace a vzpomněl na rozhovor s autorem, který pro něj spolek, jemuž předsedá a který mapuje zapomenutá umělecká díla Liberce a okolí, udělal: „Nemohu nevzpomenout na jeden z nejkrásnějších a zároveň nejvýstižnějších popisů realizace, jenž nám autor k dotazu na jeho dílo uvedl. „Tehdy jsme prostorovému útvaru říkali "bludiště". Jeho smyslem bylo vytvořit ve velkém kolektivu dětí jakýsi intimnější, vymezený prostor pro dětské samotáře a skutečně to tehdy tuto funkci plnilo. Byl to takový boj s ideou všude přítomné kolektivizace.“,“ citoval autora Ilju Bílka Jindřich Gubiš.

V diskuzích se také objevila otázka, kde zůstala Kancelář hlavního architekta města, která má nad podobnými situacemi dohlížet. „Pane náměstku, možná se ptám hloupě, ale má město vůbec k dispozici nějaký soupis podobných drobných uměleckých děl? Možná by věděla i Kancelář architektury města Liberec. Možná by stálo za to něco takového vytvářet a průběžně zúplňovat třeba i komunitní cestou, tj. právě s využitím zainteresovaných rukou a očí a případně databází, které mají dispozici např. Spolek za estetiku veřejného prostoru, nebo Vetřelci a volavky - normalizační sochy.,“ ptal se náměstka Šolce Martin Plešinger.

A Jiřímu Šolcovi nezbylo než přiznat chybu a to, že se o zdemolovanou plastiku nezajímal více před její likvidací. „Ano existuje a byl vytvořen právě se Spolkem ... toto v něm není, věřím, že nám to příště řeknou ... totiž kdybych o tom věděl, rozhodl bych se jinak,“ uvedl Jiří Šolc.

Komentáře vytvořeny pomocí CComment


Provoz webu je podpořen Ministerstvem spravedlnosti ČR v rámci dotačního titulu „Prevence korupčního jednání“

Činnost webu podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

The project is being supported by the Open Society Fund Prague from the Active Citizens Fund. The programme promotes citizens’ active participation in the public life and decision making and builds capacities of civil society organizations. The Active Citizens Fund is financed from the EEA and Norway Grants.

 

                                                    

                                                                              

Copyright © 2016 Náš Liberec;