Město Liberec je na tom s podporou kulturního dědictví na štíru. Na rozdíl od většiny měst v Čechách i kraji, nepodporuje citlivou rekonstrukci nemovitostí v památkové zóně. Lidé, kteří v ní bydlí, s příspěvkem od liberecké radnice nemohou počítat. Přitom vše od loňska mohlo být jinak, zhatila to ale politická žárlivost a hašteření.

Většina českých a moravských měst od určité velikosti má fond, kterým podporuje renovaci svých památkových zón. V Libereckém kraji jsou to například Česká Lípa, Turnov nebo i sousední Jablonec nad Nisou, kde podobná podpora majitelům nemovitostí, které leží v historicky cenném území, vyznačeném památkovou zónou, funguje.

Stotisícový Liberec, třetí největší české a páté největší republikové město, je ale výjimkou. Na jeho území se sice rozkládá poměrně rozsáhlá památková zóna, ale majitelé domů v ní mají smůlu. Pokud nevlastní přímo státem zapsanou kulturní památku, na opravu od města žádný příspěvek nedostanou. Odborníci, památkáři i urbanisté si přitom myslí, že je to podstatná chyba.

„Systém podpory památkových zón třeba dobře funguje v Jablonci, ale i v jiných městech Libereckého kraje.“, říká historik architektury a odborný garant z Národního památkového ústavu v Liberci Jaroslav Zeman. „Myslím si, že je to rozhodně špatně, že Liberec podobnými nástroji majitele nemovitostí nepodporuje, nechápu, že na to není politická vůle. Nejde o nějaké horentní sumy, které by zatížily městský rozpočet, ale z příkladů z ostatních měst víme, že lidé i menší podporu od města vítají a výsledek se pozitivně odrazí v prováděných rekonstrukcích,“ dodává Jaroslav Zeman.

Památkář přibližuje, jak podpora města probíhá. „Není to o tom, že by město někomu platilo fasádu, spíše jde o drobnější příspěvky, většinou v řádu maximálně desítek tisíc. Klasický příklad je výměna oken. Pokud město někomu přispěje, ten si nezvolí například levnější platovou variantu, ale okna dřevěná nebo kvalitní repasování starších. Můžu za sebe odpovědně prohlásit, že s výsledkem kvalitní rekonstrukce jsou nakonec vždy spokojeni, jak majitelé samotní, tak okolí. Rozhodně to městům prospívá. Navíc zrovna Liberec si dnes například zakládá na tom, že je například filmařsky přitažlivé město, to ale také předpokládá citlivou rekonstrukci městské památkové zóny.,“ shrnuje Zeman.

Město Liberec podporuje pouze, a to jen skrze peníze z Ministerstva kultury ČR,  renovaci státem zapsaných kulturních památek. Těch je ale v liberecké památkové zóně výrazná menšina oproti „normálním“ domům a nemovitostem. Navíc tyto památky jsou často ve státním nebo právě městském vlastnictví. Jejich přehled je k vidění zde

O zřízení fondu na podporu památkových zón se pokoušeli bývalí radní ze Změny pro Liberec v čele s Janem Korytářem. Jenomže vše pohořelo na předvolební rivalitě stran, kdy tehdejší faktická koalice dnes vládnoucích Starostů pro Liberecký kraj a tehdejšího ANO primátor Tibora Batthyányho smetlo návrh Změny pro Liberec ze stolu.

Rada města sice schválila přípravu nového dotačního fondu na podporu lokalit spadajících do městské památkové zóny, byl připraven návrh dotačního fondu „Fond pro obnovu památek“. Plánovalo se i vytvoření nové památkové zóny v Liebiegově městečku a Domovině,.

 V rámci fondu měly být vyhlášeny 3 programy zajišťující podporu regenerace památkově cenných nemovitostí v e stávající městské památkové zóně, dále nově navrhované památkové zóně Liebiegovo město a Domovina i obnovu drobných sakrálních staveb na území města Liberec.

Nicméně na zastupitelstvu poté kvůli hlasům ANO a Starostů bod schválen nebyl. „Tento bod nebyl zastupitelstvem v  města schválen. Agendu zřízení nového dotačního fondu převzala (po zrušeném oddělení získávání dotací) Kancelář architektury města.“, uvedla jako odpověď mluvčí liberecké radnice Jana Kodymová.

Samotnému předkladateli návrhu Janu Korytářovi, postup města vadí. „Připravili jsme vytvoření fondu, sehnali v rozpočtu peníze, ale Starostové nám to s tehdejším primátorem Batthyánym zařízli, prý abychom si nehonili u voličů body. Přitom jinak náš plán na rozšíření zóny o Liebiegovo městečko a Domovinu někteří z nich, alespoň verbálně a do médií vítali – například krajská radní Květa Vinklátová. Když ale měli něco podpořit, tak to z politických důvodů neudělali,“, říká Jan Korytář.

V současné době je podle Korytáře návrh na zřízení fondu i rozšíření památkové zóny stále připraven na radnici. „Mají to tam rok od voleb připravené na zlatém podnose a pořád to nejsou schopni schválit. Myslím, že by se Starostové už mohli zbavit té žárlivosti na Změnu a začít trochu pracovat pro Liberec. Památkové zóny i lidé, co v nich bydlí, by si to zasloužili,“ dodal Korytář.

Komentáře vytvořeny pomocí CComment

Provoz tohoto webu je umožněn díky podpoře Ministerstva vnitra ČR, programu Prevence korupčního jednání.

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz

Copyright © 2016 Náš Liberec;