Nově založený spolek chce na konci Široké ulice v Liberci údajně provozovat komunitní zahradu. Všechno ale nasvědčuje tomu, že odtamtud chce primárně vyštvat dlouhé roky fungující restauraci a kulturní klub. Často za pomoci kontroverzních metod.

V Liberci, na konci Široké ulice, funguje již devátým rokem Pivní bar Azyl. Místo, které jako jedno z prvních začalo ve městě propagovat „pivní kulturu“. Tedy nabízí piva z výhradně malých pivovarů (v nabídce jich má, počítaje i lahvová, kolem stodvaceti), ale příklad každý rok pořádá i IPA festival, jeden z prvních svého druhu, za kterým se, stejně jako za hospodou samotnou, sjíždějí stovky lidí z celé republiky i ze zahraničí.

Občanský aktivismus zdola

V prostorách bývalé fabriky současně s tím jsou pořádány i hudební akce, kde za celou dobu fungování Azylu vystoupily kapely ze všech lidmi obývaných kontinentů světa, od folkových, přes elektronické až po punkové, metalové či hardcorové. Vedle toho v místě proběhly desítky přednášek o historii, sociálních hnutích, problémech občanských aktivistů od Jižní Ameriky po Putinovo Rusko, o ekologii nebo například o lidských i zvířecích právech. Bylo zde organizováno několik sbírek na lidi, kteří jsou aktuálně postižení válkou.

Klub poskytl prostor politickým vězňům ze zemí jako je Rusko a byla zde uspořádána slušná řádka benefičních akcí, které podpořily jak pro politické názory stíhané lidi, tak ale například i domovy pro opuštěná zvířata nebo organizace, která se těmto tématům profesionálně věnují. Zázemí klubu je rovněž pravidelně využíváno lidmi z aktivity Food not Bombs, která po dobu několika let každý týden rozdává v Liberci zdarma jídlo lidem bez domova a v tísnivé sociální situaci. 

Vznik „starousedlíků“ a „slušných občanů“

Existence Pivního baru Azyl a s ním spojených aktivit je dlouhodobě trnem v oku sousedovi Michalu Frydrychovi a jeho partnerce Dagmar Helšusové. Ti na klub poslali v minulosti ne zrovna málo udání na magistrát či policii. Bezvýsledně. Situace se ale změnila sklonkem nového roku, kdy do sousedství přibyl podnikatel Jiří Smetana, který si na na garáži naproti klubu postavil byt a stal se horlivým spojencem páru Frydrych-Helšusová. 

Ostatní sousedé s Pivním barem Azyl nikdy problém neměli, naopak mezi nimi a návštěvníky Azylu panovaly vždy dobré vztahy. Trio Frydrych-Smetana-Helšusová v prosinci založilo Spolek Na ladech. Začala tak další, organizovanější fáze v boji s oblíbeným klubem, ač oficiálně tvrdí, že jim jde o „občanskou angažovanost“. Není bez zajímavosti si jednotlivé osoby z trojčlenného spolku představit.

Michal Frydrych je bývalý velice kontroverzní státní úředník z Pozemkového fondu, který je spjat s několika kauzami, na kterých po čertech krvácela veřejná kasa. Kvůli těmto kauzám musel odejít z vedení pobočky  Pozemkového fondu v Liberci, ale zachránil ho jeho přítel Radim Zika (ODS), který se stal za Topolánkovy vlády šéfem republikového Pozemkového fondu.

Ale i tuto funkci musel Frydrych potupně opustit, když vyšlo najevo že za jeho fungování na úřadě nakupovala ve velkém pozemky firma, kterou zakládal se svým otcem, která pak na ně od státu začala pobírat milionové dotace. Frydrych rovněž figuroval v ostatních kauzách, například kolem nechvalně známého Mistrovství světa v lyžování 2009, kdy město muselo vyplácet další miliony na spekulacích s pozemky a sám Frydrych byl dokonce účasten v dalších případech směn a spekulací s nemovitostmi. 

Osobě problematického úředníka Michala Frydrycha, který si na kšeftech se státním majetkem udělal soukromý byznys, jsme se věnovali již před lety. Například ZDE

Další osobou Spolku Na ladech je Frydrychova partnerka Dagmar Helšusová. Veřejnost si jí pamatuje jako náměstkyni primátora Jiřího Kittnera (ODS). Helšusovou do politiky dostala její kritika zdejšího klientelistického prostředí, zejména vazeb místní ODS a betonové lobby, na kterou ale záhy díky náměstkovské sesli, které se jí dostalo po volbách v koalici s tou samou ODS, zapomněla. 

Dokonce se později stala hlavní tváří problematické privatizace školek, kterou spolu s libereckými občanskými demokraty připravila. Městu tak zadělala na obrovský problém a poprvé od roku 1989 vehnala na náměstí lidi demonstrovat. Její loajalita jí ale po odchodu z radnice zajistila místo ředitelky Krajské vědecké knihovny v Liberci, kterého spokojeně užívala až do důchodu.

Posledním z trojice členů Spolku Na ladech je podnikatel Jiří Smetana. Je dobrým přítelem kontroverzního úředníka magistrátu a pravé ruky současného primátora Tibora Batthyányho Petra Neuhäusera (oba exANO). Smetana nejhlasitěji prosazuje záměr odebrání zahrady návštěvníkům Azylu a údajné vybudování komunitní zahrady, která má sloužit i bezdomovcům, kteří navštěvují vedlejší azylový dům Speramus. 

Přitom byl to právě Smetana, který vyštval bezdomovce z cizího pozemku ve svém sousedství a opakovaně se před svědky vyjádřil, že se „postará o to, aby odtamtud všichni (bezdomovci i provozovatelé a návštěvníci Azylu - pozn.red.) zmizeli“. Zároveň Jiří Smetana stojí za četnými udání na Azyl, kdy přitom jen jednou byl pokutován za překročení limitů hluku. 

Smetana je zároveň majitelem firmy která obchoduje s květináči a zahradní dekorativní technikou. Proto jeho slova o vybudování „komunitní zahrady“ mohou nabývat další rozměr.  Zároveň se označuje za starousedlíka, byť právě on si naproti klubu postavil nemovitost před pár měsíci.

Zástupci Spolku Na ladech upozorňují také na podle nich nevhodný vzhled, chování či hudbu u návštěvníků Azylu. Staví se tak v opozici proti nim do rolí "spořádaných občanů" a "slušných lidí".

Spor o zahradu

Vedle bývalé výrobní budovy, jejíž část Pivní bar Azyl i lidé, kteří zde zařizují výše zmíněné hudební, kulturní či vzdělávací akce využívají je i pozemek, který patří městu. Bývala zde skládka či přímo smetiště. Zde, na základě aktivity příznivců Azylu vznikl prostor, který by se dal označit jako „letní terasa“. 

Nejde ale o klasickou pivní zahrádku, přístup zde mají všichni, nikdo je nevyhání, ani v případě, že nekonzumují nápoje z vedlejšího Pivního baru Azyl. Na této zahradě rovněž proběhla řada akcí, od výtvarných workshopů po sportovní utkání ve stolním tenise nebo bojových sportech. Všechny akce byly zdarma a nikdo na ně nevybíral vstupné.

O tyto pozemky zažádal - formou bezplatné výpůjčky - na začátku roku čerstvě založený Spolek Na ladech. Argumentoval tím, že chce v místě vybudovat „komunitní zahradu“. Trošku okatě tak apeloval na programové cíle nejsilnější liberecké strany, Změny pro Liberec. Návrh prošel s Radou města, ale posléze byl vzat zpět, jelikož vyšlo najevo, že v době projednávání již byla podána žádost o odkup pozemku ze strany vlastníka objektu, kde se Azyl nachází. 

Vlastníci bývalé továrny i provozovatelé Pivního baru i místní komunita se obávala a obává, že nově založenému spolku nejde o žádnou kultivaci místa, ale o sofistikovanější způsob, jak z něj dostat oblíbený liberecký klub, o což se individuálně v minulosti pokoušeli již jeho členové.

"Stop stav" na tři měsíce 

Rada města vzala tedy návrh zpět (prodej pozemku má přednost před pronájem či výpůjčkou) s tím, že je nutno posoudit i návrh na odkup pozemku sousedním vlastníkem, ale primátor Tibor Batthyány nedodržel své slovo a výpůjčku se spolkem, kde figuruje přítel jeho asistenta Petra Neuhäusera Jiří Smetana bez dalšího vědomí svých kolegů v Radě podepsal.

Primátor a představitelé Spolku argumentují tím, že prostor zahrady je Azylem užíván jako komerční terasa, zastánci komunity kolem klubu tvrdí, že tomu tak není, že místo zkultivovali vlastními silami a prostředky, je volně přístupné a slouží veřejným akcím. Spor se taky vede o nezkolaudované nebo z části nezkolaudované přístavby, které z části klub využívá (byly postaveny někde v 80 .letech v době, kdy v objektu fungovala ještě výroba).

V současné době probíhá mezi úředníky šetření o stavu věcí a výsledky budou předloženy Radě města. Byl vyhlášen „stop stav“ a výpůjčka se pozastavila minimálně po dobu tří měsíců, do které se má situace vyřešit. Toto rozhodnutí magistrátu svým podpisem slíbili respektovat i členové Spolku Na ladech.

Mediální blamáž 

Spolek Na ladech nevyužívá ale jen kontaktů mezi politiky. Na veřejnosti se objevilo několik článků z pera PR pracovníka médií S group holding (Syner) Zdeňka Soudného, silně zaměřených proti představitelům Změny pro Liberec, která je ve městě hlavní opozicí proti zdejšímu letitému politicko-podnikatelskému syndikátu v čele právě s firmou Syner. 

Soudný se v minulosti nechal najímat nejen Synerem, ale například Kateřinou Neumannovou, Jiřím Kittnerem či Luďkem Nečesaným na „špinavou mediální práci“, mezi kterou patřilo i několikrát prokázané veřejné lhaní (a to bez schopnosti omluvy) nebo donášení bezpečnostním složkám s cílem poškodit nepohodlné osoby. 

Média Syneru dokonce přinesla nahrávku, kterou si s náměstkyní Karolínou Hrbkovou (Změna pro Liberec), pravděpodobně v rozporu se zákonem, pořídil Michal Frydrych. Z nahrávky, a ve které se jí, neúspěšně, snaží dostat do nějakých kontroverzních odpovědí. Náměstkyně Hrbková tvrdí, že o nahrávání nevěděla, z rozhovoru je část vystřižena a radí se s právníky, zda podat trestní oznámení. Poslechnout nahrávku si můžete ZDE

Paradoxně ovšem z nahrávky poměrně jasně vyplývá, že Spolku Na ladech vůbec nejde o nějakou komunitní zahradu, ale o to zlikvidovat fungující klub Azyl.

Dalším mediálně silně stranícím výstupem je pak aktuálnější reportáž TV RTM+, který do značné míry převzala, jako technicky trochu schopnější, PR tvorbu pro místní politiky po výše zmíněných médiích Syneru. Reportáž sklidila na sociálních sítích silnou vlnu kritiku pro svou jednostrannost a neobjektivitu a naopak vyvolala vlnu prohlášení solidarity s Azylem od řadových návštěvníků po liberecké osobnosti, například ty, které ve městě skutečně provozují komunitní zahrady a tzv. urban gardening.

Gangsterské metody

Ačkoliv zástupci Spolku na Ladech oficiálně tvrdí, že nemají nic proti klubu Azyl a jde jim dnes jen o provoz komunitní zahrady, praxe vypadá úplně jinak. Na klub jsou podány desítky hlášení a udání, neustále je na místo volána policie (z desítek volání na polici jen jednou bylo shledáno překročení hlukového limitu) úřady jsou zavaleny stížnostmi pro takové věci, jako že před klubem stojí na chodníku pouliční trojúhelníkový poutač s nápojovým lístkem.

Boj mezi Spolkem a klubem má ale i temnější stránky. Do klubu začali chodit dobře rostlí třicátníci, kteří tam předtím nikdy nezavítali a kteří se snaží vyvolávat rvačky před klubem. Ačkoliv nikdy neuspěli a byla na ně volána policie, někteří návštěvníci si myslí, že to může nahrávat těm, kteří si z protějších domů na kameru točí každé dění v klubu. Násilí v klubu, stejně jako drogy, nebylo a není tolerováno ani přítomno, snad výjimkou několika málo pokusů z minulosti, kdy se klub pokoušeli napadnout neonacisté.

Magistrát sice rozhodl, že se výpůjčka pro Spolek Na ladech podrží minimálně o tři měsíce, než proběhne šetření, což zástupci spolku stvrdili svými podpisy, nicméně tato rozhodnutí magistrátu nerespektují. 

Ve středu 17. 5. v ranních hodinách přijel k prostorám klubu Michal Frydrych ze Spolku Na ladech a se dvěma rusky či ukrajinsky hovořícími muži (viz foto) začal za použití stavební techniky demolovat plot, který náleží k dotčenému pozemku. Situaci musela vyřešit až přivolaná policie.

Případ sporu o pozemek, který byl zveleben a slouží dlouhé roky návštěvníkům jednoho klubu a nyní se má stát prostředkem pro jeho likvidaci ukazuje několik zajímavých momentů a do značné míry ukazuje rozdíl mezi skutečným a hraným aktivismem. Případu se budeme nadále pečlivě věnovat.

Jaroslav Tauchman

 

 

 

 

 

 

 

 

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz

Copyright © 2016 Náš Liberec;