OD Ještěd-Syner

Na jaře 2009 se stavební stroje zakously do jedinečného architektonického díla, kterým byl Obchodní dům Ještěd architektů Miroslava Masáka a Karla Hubáčka. Nepomohly protesty odborníků ani veřejnosti. Stavba musela ustoupit byznys plánu obchodní společnosti Tesco, developera a v neposlední řadě stavebníků, mezi kterými opět dominovala liberecká společnost Syner.

Před devíti lety začala demolice OD Ještěd, který se po dobu své existence stal jedním ze symbolů města pod Ještědem. Stalo se tak navzdory peticím, protestům památkářů a architektů, laické veřejnosti a za souhlasu (až na výjimky) tehdejší politické reprezentace, kdy na radnici dominovala ODS a ČSSD.

Marná snaha odborníků i patriotů

Liberečtí pracovníci zdejšího Národního památkového ústavu se pokoušeli zabránit stavbě všemi prostředky. Navrhli například prohlášení OD Ještěd za kulturní památku. Ačkoliv se podobná (a podle leckterých odborníků ne tak zdařilá) stavba od Miroslava Masáka , obchodní dům Máj na pražské Národní třídě, památkou stal. Liberecký OD Ještěd nikoliv.

Proti rozhodnutí ministerských úředníků byla podána stížnost ombudsmanovi a ten ji vyslyšel.. „Své rozhodnutí však ministerstvo dostatečně nezdůvodnilo a neosvětlilo, jakým způsobem a jestli všechny shromážděné důkazy posoudilo. V odůvodnění chybí také argumenty, jimiž by ministerstvo vysvětlilo, proč se například rozhodlo nerespektovat názor, byť pouze poradní, své odborné komise, která prohlášení stavby za kulturní památku doporučila. Ministerstvo tak nenaplnilo základní kritérium správního řádu a vydalo rozhodnutí, které je nepřezkoumatelné.“, psalo se tehdy v ombudsmanově vyjádření.

Bez chyb nebyl, dle názoru ombudsmana, ani postup stavebního úřadu. Tomu vytýká, že se „v odůvodnění územního rozhodnutí na novostavbu obchodního a kulturního centra Fórum, které má vzniknout na místě stávající budovy Tesca, vůbec nezabýval otázkou respektování urbanistického a architektonického charakteru prostředí, a to i přesto, že magistrát měl k dispozici nezávislý posudek, který na nutnost přihlédnutí k celkovému charakteru území upozorňoval.“ Nicméně rozhodnutí ombudsmana přišlo již pozdě. Věci se daly do pohybu a demolici jednoho ze symbolů Liberce již nešlo zabránit.

Betonový zájem

Samotné město Liberec vycházelo investorovi (nadnárodní síť Tesco) i developerovi (holandská společnost Multi Veste, neuvěřitelně vstříc. Stejně jako v případě liberecké Plazy ustupovali například liberečtí politici zástupcům developerů, když se ti v průběhu akce rozhodli rušit zelené prvky v komplexu a nahrazovat je plochami komerčními. Rovněž ombudsmanem kritizované rozhodnutí zdejšího stavebního úřadu šlo více než co na ruku zájmům starý OD Ještěd zbořit.

Výsledná realizace nového Obchodního centra Fórum od architekta Radima Kousala dodnes popuzuje nezanedbatelnou část odborné i laické veřejnosti. Dominantním stavebníkem se stala společnost  Syner, která proslula svým vlivem na zdejší politiku. Ta realizovala (dle návrhu rovněž od Radima Kousala) nákladnou, ale velice nekvalitní a podle architektů a historiků architektury absolutně nenápaditou přestavbu přilehlého Soukenného náměstí. Ta navíc stála neuvěřitelných 18 milinů korun a špatně odvedená práce na dlažbě dlouho ohrožovala zdraví místních i přespolních.

Obchodní dům Ještěd

Obchodní dům Ještěd projektoval liberecké sdružení architektů SIAL v letech 1969—1973. Jedná se o jednu z mála kvalitních ukázek architektonického směru Le Brute v českých zemích. Realizace trvala od roku 1970 do roku 1979. Na projektu pracovalo více lidí, ale rozhodující tvůrčí podíl měli Karel Hubáček a Miroslav Masák. Architektonický koncept byl ovlivněn řadou skutečností. Nešlo vlastně o klasický obchodní dům, ale o obchodní středisko sdružující do jisté míry samostatné obchodní prostory pro devět budoucích uživatelů, kteří byli zároveň investory.

Požadavkem sdružení devíti investorů (největším byla Textilana) byla v podstatě stavba tří samostatných obchodních domů vedle sebe spojených průchody v přízemí a terasami v patře. Tyto tři pavilony mají společnou jen expedici a suterénní sklady. První z těchto pavilonů – A – byl dán do provozu 1. 12. 1978 a zbylé dva – B a C – 16. 7. 1979. Obchodní dům patřil svou prodejní plochou 8000 m2 k největším takovým zařízením své doby ve státě. Zajímavé je také barevné řešení vnějšího pláště tvořené tmavohnědým pláštěm z ocelového plechu opatřeného atmofixovým povrchem, a jasně žlutých dlaždiček.

Celý obchodní dům byl řešen i jako společenské centrum. Na jeho terasách byly kavárny, stála tu originální vyhlídková věž a nejrůznější unikátní detaily, nejznámější byl snad novinový stánek stylizovaný jako obří krabička zápalek. Po revoluci objekt koupil nadnárodní prodejní koncern K-Mart, který začal s přestavbou objektu do podoby klasických západních supermarketů a tím začal konec původní architektonické myšlenky.

Známá fotografie, v níž tehdejší náměstek pro kulturu (sic!) za ODS a kandidát na primátora za téže stranu Ondřej Červinka krájí za přítomnosti developerů dort ve tvaru starého Masákova OD Ještěd. 

Provoz tohoto webu je umožněn díky podpoře Ministerstva vnitra ČR, programu Prevence korupčního jednání.

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz

Copyright © 2016 Náš Liberec;