I Liberec má svoje Čapí hnízdo. Postaral se o to Syner

V souvislosti s aktuálním děním okolo dotační kauzy premiéra Andreje Babiše, kdy státní zástupce minulý týden zastavil Babišovo stíhání, znovu otevíráme náš článek z loňského roku, který ukazuje, že podobné problémy i způsoby s nakládáním s dotacemi neměl a nemá jenom Andrej Babiš. V Liberci se naprosto obdobný příběh týká společnosti S group holding/Syner, která je známá svými kontakty do místní politiky.

Předseda vlády ČR  a zároveň šéf hnutí ANO Andrej Babiš prožíval v minulých měsících a letech horké chvilky. Média ho pranýřovala a pranýřují kvůli oddechovému komplexu a farmě Čapí hnízdo, které bylo vystavěno ve Středních Čechách a bylo spolufinancováno fondy Evropské unie. Na náměstí demonstrovaly desítky tisíc lidí, kteří měli jasno, že premiér je vinen. 

Firma Farma Čapí hnízdo, která dotaci získala, patřila do Babišova potravinářského impéria. Posléze se z něj vydělila do anonymního vlastnictví, aby získala  dotaci 50 milionů korun, aby se pak do holdingu Agrofert vrátila. Právě proto policie i bruselské kontrolní orgány (Evropský úřad proti podvodům -OLAF) premiéra podezřívaly, že došlo k spáchání několika trestných činů včetně dotačního podvodu a poškozování finančních zájmů EU. Minulý týden ale státní zástupce v Praze stíhání osob, včetně Babiše, zastavil s tím, že společnost Farma Čapí hnízdo splnila podmínky malého a středního podniku a na podporu z unijních peněz měla nárok.

O tom byla celá pointa celé kauzy kolem Čapího hnízda a Andreje Babiše. tedy zda jde o podvod, když obří holding ze sebe dělá "malou až střední firmu". Na podobné praktiky je ovšem samotná severočeská metropole pod Ještědem zvyklá. Ukazuje to i případ zdejší (často nechvalně) známého holdingu S group holding/Syner. Jako první na celý případ upozornil náš web.

Jsme malí, slabí, dotací bychom rádi

Realizaci víceúčelové sportovní dráhy v Liberci kolem Sportovního parku poblíže zdejší hokejové arény za téměř 12 milionů korun z drtivé většiny, více než 90 procent, zaplatily fondy EU. Jde o městský areál, který spravuje na základě koncesní smlouvy z roku 2009, kdy vládla ve městě ODS, společnost S-Group Sport Facility management.

Podle pravidel pro přidělování dotací ale o evropské peníze mohly o dotaci žádat pouze malé a střední společnosti. V Liberci o ni zažádala společnost S-Group Sport Facility Management. Ta je přitom součástí holdingu S-Group (Syner), jenž patří mezi největší stavební a developerské firmy v zemi. Přesto dotaci získala.

Stezku, kterou realizovala S-Group Sport Facility Management,  stavěla v roce 2009 společnost Syner patřící do stejného holdingu S group. Kilometr a tři sta metrů dlouhá a tři metry široká dráha stála podle kritiků neuvěřitelných 11,7 milionů korun. Dotace z regionálního operačního programu činila 10,5 milionů.

Po čertech drahá sportovní a kritizovaná dráha

Otazníky jsou ale nejen nad způsobem získání dotace, kdy se jako „malá až střední firma“ tvářila součást největšího místního holdingu s miliardovými obraty, ale i nad provedením. Běžná cena kilometru stezky pro kola a bruslení je při třímetrové šířce mezi třemi a pěti miliony korun, jak porovnal odborným vyjádřením náklady před dvěma lety Jiří Shejbal ze společnosti Trancounsult, která podobné dráhy projektuje.

Zájemci o in-line brusle, kterým měla hlavně sloužit, přitom dráhu využívají minimálně. Je podle nich totiž nepovedená. Podle webu inlajn.cz je zde pro běžné uživatele  moc prudký sjezd, který je zakončen nebezpečným kovovým zábradlím a užívání pro inlajnery/neprofesionály je vyloženě rizikové.

OLAF, audit i Generální finanční ředitelství požadují vrácení dotace

Spor se táhne již dlouhé roky. Pravděpodobně úmyslné pochybení potvrdil  v roce 2012 audit, který ohledně dotací z ROP Severovýchod, nechalo vypracovat ministerstvo financí. „Auditem bylo zjištěno, že příjemce S Group Sport facility management, s.r.o. nebyl v době podání žádosti o poskytnutí dotace malým a středním podnikem, čímž nesplnil kritérium oprávněnosti žadatele pro oblast podpory 3.1 Rozvoj infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti cestovního ruchu dle pravidel pro Regionální operační program NUTS II Severovýchod. V této souvislosti nebyl způsobilým příjemcem pro tuto oblast podpory.“, uvedl tehdejší mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.

V roce 2014 potvrdil i Evropský úřad proti podvodům (OLAF), který uvedl, že je u projektu evidována nesrovnalost s možným finančním dopadem na rozpočet EU ve výši 353 547 EUR. Evropská komise v souvislosti s tímto závěrem požádala Českou republiku o ujištění, že výdaje, související s tímto projektem, nebyly zahrnuty do žádosti o platbu, předložené Evropské komisi, ani certifikovány.

Na jaře roku 2015 byl Finančním úřadem v Královehradeckém kraji, kde ROP Severovýchod sídlí nařízen odvod za porušení platební kázně, ale  v lednu 2016 se Generální finanční ředitelství rozhodlo, že ještě prodlouží dobu na odvolání  z důvodu složitosti případu, a to do konce června 2016.

Věc se dostala až k soudu v Hradci Králové. Ten sice rozhodl o zrušení platebního výměru, který dal Finanční úřad, ale podle aktuálního vyjádření zástupců ROP Severovýchod stále hrozí, že Liberec bude vracet dotace. „Na základě kasační stížnosti podané Generálním finančním ředitelstvím, se tímto případem bude ještě zabývat Nejvyšší správní soud,“ uvedli pro náš web loni před Vánoci zástupci ROP Severovýchod.

Přidat komentář (6 Komentářů)
Liberecká radnice, stará a současná

Není to tak dlouho, co jsme si připomněli výročí hlavního městského kostela sv. Antonína Velikého a už tu máme další, týkající se tentokrát staré radnice.

Právě před 120 lety, 18. dubna roku 1893 proběhlo slavnostní rozloučení se starou radnicí, které příznačně uzavřelo jednu etapu ve vývoji města a otevřelo novou. Radnice byla spolu s kostelem sv. Antonína a zámkem třetí stavbou, kterou realizoval Markus Spacio v Liberci.

Postavena byla ve spojitosti s oficiálním povýšením Liberce na město císařem Rudolfem II. v roce 1577. Do této doby městské správě sloužila hrázděná rychta v horní části Pražské ulice. Vedle zbohatlého měšťanstva, jež chtělo mít novou, reprezentativní zděnou budovu, se na stavbě nové radnice finančně podílela i Kateřina z Redernu (1564?–1617). Nepochybně v tomto případě sehrál svou roli i vliv okolních sídel, která již zděné radniční budovy měla (např. Český Dub, Frýdlant).

Renesanční radnice z let 1599–1603 stála na náměstí až do roku 1894, kdy byla pro svůj špatný technický stav a v souvislosti s výstavbou nové, ještě reprezentativnější radnice zbořena. Podoba „staré“ radnice typově vycházela z radničních budov stavěných v nedalekém Slezsku, pro tuto oblast charakteristických (Lubań, Glogów, Lwówek Slaski). Osobitý prvek představovala především osmiboká věž se zastřešeným ochozem.

Dne 11. září 1599 byla Markem Spaciem a polírem Antoniem (a dvěma podavači ze Zhořelce) podepsána smlouva o stavbě radnice o rozměrech 40 × 28 loktů (tj. 23,71 × 16,60 metrů) a 28. listopadu téhož roku byly hotovy výkopy se základovým zdivem. Práce dále pokračovaly zaklenutím vinných sklepů pod šenkovnou (24. června 1600) a slavnostním vztyčením krovu tesařem Michaelem Kilmannem z Frýdlantu (17. září 1600). Po dodělání hrubé stavby se pracovalo na radniční věži, kamenických detailech a interiéru budovy. Jakmile byla stavba radnice dokončena a kvalita práce potvrzena dvěma nezávislými zednickými mistry ze Závidova, bylo přistoupeno k závěrečnému vyúčtování a vyplacení stavitele.

Stará radnice zaujímala netradiční, excentrické místo, blízko západní domovní fronty. Tato situace byla zapříčiněna průběhem cest vedených diagonálně přes náměstí a polohou hlavního tržiště. Šestipodlažní budova radnice stála na obdélném půdorysu, nároží zdůrazňovala bosáž. Důležitou, pohledově akcentovanou partií objektu bylo východní průčelí. Protože radnicí vedl průjezd, hlavní portál byl z provozních důvodů na severní straně. Na jižní straně radnice se nacházely dva identické portály – u portálu do průjezdu byl vstup do řeznického a pekařského krámu, později odstraněný. Bosované radniční portály měly stlačené oblouky a vykazovaly obdobný charakter jako dochovaný zámecký portál. Umístění západního štítu předurčilo jeho jednoduchou trojúhelníkovou formu.

Naproti tomu štít východní, směřující do náměstí, tvořil nejnáročněji pojatou část fasády, i když se jednalo o poměrně běžný volutový štít, jenž měl trojúhelníkovou kompozici a který byl vertikálně členěn na sedm os šesti lizénami a dvěma nárožními pilířky. Horizontálně byl štítovými římsami rozdělen na čtyři části. Na vrcholku každé lizény a pilířku a na vrcholu celého štítu sedělo devět čučků ve formě pylonů na podnoži, kterou tvořily čtyři koule. Dominantním prvkem budovy byla osmiboká věž, vycházející pod hřebenem sedlové střechy hned za východním štítem a nasazená na masivní přízemní klenbě. Šnekovitým schodištěm ve věži byl přístupný ochoz, lemovaný balustrádovým zábradlím a zakončený zvonovou střechou s lucernou a makovicí. Okna radnice, jednodílná i sdružená, měla jednoduchou profilaci.

Interiér radnice členilo šest podlaží. Spodní dvě tvořilo rozsáhlé sklepení, přízemí a první patro sloužily obchodu a městské správě, poslední dvě byla využívána jako skladovací prostory. Průjezd rozděloval přízemí na dvě části, pekařství a řeznictví na západní straně a na vstup do prvního patra na straně východní, se kterým sousedila komora a velký šenk. Větší část prvního patra zabíral hlavní sál pro zasedání městské rady, situován na západní straně. Z něj se na straně jihovýchodní vcházelo do menší místnosti určené pro městské úředníky, z níž bylo přístupné také schodiště věže. Mezi hlavním schodištěm a místností pro úředníky byla ještě malá místnost, přístupná pouze ze zasedacího sálu, určená pro úschovu městských cenností a listin.

Symbolická demolice staré radnice, která rozdělila obyvatele města na dva nesmiřitelné tábory, výmluvně dokumentuje rozvoj městské správy v průběhu 19. století. Administrativním potřebám dynamicky rostoucích měst zpravidla staré radniční budovy přestaly kapacitně dostačovat. Proto jich řada přistoupila k demolicím (Frýdlant, Šumperk), či přestavbám starých radnic (Turnov, Jáchymov) popř. k výstavbě nové, prostornější budovy (Praha, Prostějov, Bílina, Lovosice). Na svou starou radnici však liberečané nezapomněli a tak se kromě půdorysu a desky s letopočtem dostavby na náměstí Dr. Edvarda Beneše záhy objevila na novostavbě Severočeského muzea jako jedna z dominant replika staré radniční věže.

[widgetkit id=57]

Komentáře vytvořeny pomocí CComment

Provoz tohoto webu je umožněn díky podpoře Ministerstva vnitra ČR, programu Prevence korupčního jednání.

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz

Copyright © 2016 Náš Liberec;