I Liberec má svoje Čapí hnízdo. Postaral se o to Syner

V souvislosti s aktuálním děním okolo dotační kauzy premiéra Andreje Babiše, kdy státní zástupce minulý týden zastavil Babišovo stíhání, znovu otevíráme náš článek z loňského roku, který ukazuje, že podobné problémy i způsoby s nakládáním s dotacemi neměl a nemá jenom Andrej Babiš. V Liberci se naprosto obdobný příběh týká společnosti S group holding/Syner, která je známá svými kontakty do místní politiky.

Předseda vlády ČR  a zároveň šéf hnutí ANO Andrej Babiš prožíval v minulých měsících a letech horké chvilky. Média ho pranýřovala a pranýřují kvůli oddechovému komplexu a farmě Čapí hnízdo, které bylo vystavěno ve Středních Čechách a bylo spolufinancováno fondy Evropské unie. Na náměstí demonstrovaly desítky tisíc lidí, kteří měli jasno, že premiér je vinen. 

Firma Farma Čapí hnízdo, která dotaci získala, patřila do Babišova potravinářského impéria. Posléze se z něj vydělila do anonymního vlastnictví, aby získala  dotaci 50 milionů korun, aby se pak do holdingu Agrofert vrátila. Právě proto policie i bruselské kontrolní orgány (Evropský úřad proti podvodům -OLAF) premiéra podezřívaly, že došlo k spáchání několika trestných činů včetně dotačního podvodu a poškozování finančních zájmů EU. Minulý týden ale státní zástupce v Praze stíhání osob, včetně Babiše, zastavil s tím, že společnost Farma Čapí hnízdo splnila podmínky malého a středního podniku a na podporu z unijních peněz měla nárok.

O tom byla celá pointa celé kauzy kolem Čapího hnízda a Andreje Babiše. tedy zda jde o podvod, když obří holding ze sebe dělá "malou až střední firmu". Na podobné praktiky je ovšem samotná severočeská metropole pod Ještědem zvyklá. Ukazuje to i případ zdejší (často nechvalně) známého holdingu S group holding/Syner. Jako první na celý případ upozornil náš web.

Jsme malí, slabí, dotací bychom rádi

Realizaci víceúčelové sportovní dráhy v Liberci kolem Sportovního parku poblíže zdejší hokejové arény za téměř 12 milionů korun z drtivé většiny, více než 90 procent, zaplatily fondy EU. Jde o městský areál, který spravuje na základě koncesní smlouvy z roku 2009, kdy vládla ve městě ODS, společnost S-Group Sport Facility management.

Podle pravidel pro přidělování dotací ale o evropské peníze mohly o dotaci žádat pouze malé a střední společnosti. V Liberci o ni zažádala společnost S-Group Sport Facility Management. Ta je přitom součástí holdingu S-Group (Syner), jenž patří mezi největší stavební a developerské firmy v zemi. Přesto dotaci získala.

Stezku, kterou realizovala S-Group Sport Facility Management,  stavěla v roce 2009 společnost Syner patřící do stejného holdingu S group. Kilometr a tři sta metrů dlouhá a tři metry široká dráha stála podle kritiků neuvěřitelných 11,7 milionů korun. Dotace z regionálního operačního programu činila 10,5 milionů.

Po čertech drahá sportovní a kritizovaná dráha

Otazníky jsou ale nejen nad způsobem získání dotace, kdy se jako „malá až střední firma“ tvářila součást největšího místního holdingu s miliardovými obraty, ale i nad provedením. Běžná cena kilometru stezky pro kola a bruslení je při třímetrové šířce mezi třemi a pěti miliony korun, jak porovnal odborným vyjádřením náklady před dvěma lety Jiří Shejbal ze společnosti Trancounsult, která podobné dráhy projektuje.

Zájemci o in-line brusle, kterým měla hlavně sloužit, přitom dráhu využívají minimálně. Je podle nich totiž nepovedená. Podle webu inlajn.cz je zde pro běžné uživatele  moc prudký sjezd, který je zakončen nebezpečným kovovým zábradlím a užívání pro inlajnery/neprofesionály je vyloženě rizikové.

OLAF, audit i Generální finanční ředitelství požadují vrácení dotace

Spor se táhne již dlouhé roky. Pravděpodobně úmyslné pochybení potvrdil  v roce 2012 audit, který ohledně dotací z ROP Severovýchod, nechalo vypracovat ministerstvo financí. „Auditem bylo zjištěno, že příjemce S Group Sport facility management, s.r.o. nebyl v době podání žádosti o poskytnutí dotace malým a středním podnikem, čímž nesplnil kritérium oprávněnosti žadatele pro oblast podpory 3.1 Rozvoj infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti cestovního ruchu dle pravidel pro Regionální operační program NUTS II Severovýchod. V této souvislosti nebyl způsobilým příjemcem pro tuto oblast podpory.“, uvedl tehdejší mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.

V roce 2014 potvrdil i Evropský úřad proti podvodům (OLAF), který uvedl, že je u projektu evidována nesrovnalost s možným finančním dopadem na rozpočet EU ve výši 353 547 EUR. Evropská komise v souvislosti s tímto závěrem požádala Českou republiku o ujištění, že výdaje, související s tímto projektem, nebyly zahrnuty do žádosti o platbu, předložené Evropské komisi, ani certifikovány.

Na jaře roku 2015 byl Finančním úřadem v Královehradeckém kraji, kde ROP Severovýchod sídlí nařízen odvod za porušení platební kázně, ale  v lednu 2016 se Generální finanční ředitelství rozhodlo, že ještě prodlouží dobu na odvolání  z důvodu složitosti případu, a to do konce června 2016.

Věc se dostala až k soudu v Hradci Králové. Ten sice rozhodl o zrušení platebního výměru, který dal Finanční úřad, ale podle aktuálního vyjádření zástupců ROP Severovýchod stále hrozí, že Liberec bude vracet dotace. „Na základě kasační stížnosti podané Generálním finančním ředitelstvím, se tímto případem bude ještě zabývat Nejvyšší správní soud,“ uvedli pro náš web loni před Vánoci zástupci ROP Severovýchod.

Přidat komentář (6 Komentářů)
Svatopluk Technik

Před sto lety se narodil  přední architekt, urbanista, ale také pedagog a lokální patriot Svatopluk Technik, který se nesmazatelně zapsal do tváře Liberce.

Svatopluk Technik se nesmazatelně zapsal do tváře Liberce. Vedle řady realizací, kterými město obohatil, vykonal také velký kus práce při popularizaci místní architektury. Z desítek publikací, které během svého dlouhého a plodného života napsal, stačí vzpomenout rozsáhlé monografie Český Dub a Liberec minulosti a současnosti, na kterých se podílel s historikem Vlastimilem Rudou, či poutavé brožury Liberecké domy hovoří.

Svatopluk Technik se narodil 7. března 1913 v Rašovce v rodině českého učitele. Po absolvování státního reformního reálného gymnázia v Liberci studoval na Fakultě architektury a pozemního stavitelství ČVUT v Praze, kterou ukončil v roce 1937. Poté nastoupil stáž u významného architekta Augusta Perreta v Paříži. Ten mu posléze nabídl místo v Alžíru, tehdejší francouzské kolonii, které však Technik odmítl a vrátil se domů. Po zabrání Československa Hitlerem pracoval v konstrukční kanceláři v Bratislavě a roku 1944 se zúčastnil Slovenského národního povstání.

Do Liberce se vrátil o tři roky později na popud Jaroslava Tomsy, který sháněl pedagoga na místní průmyslovou školu. V této době vznikají také Technikovy první realizace, především první územní plán města.

Díky odsunu většiny německých obyvatel Liberce se podařilo na čas vyřešit špatnou bytovou situaci města. Do popředí se tudíž dostaly technicko-inženýrské otázky, týkající se kanalizace, inženýrských sítí a napojení města na síť komunikací I. třídy. Nejzásadnějším úkolem však zůstal liberecký urbanistický evergreen, snaha o regulaci dolního centra. Přestože se zpočátku počítalo s využitím územního plánu, vypracovaného stavebním radou Karlem Kerlem v letech 1940-1944, brzy bylo od tohoto záměru upuštěno vzhledem k jeho silnému ideologickému podtextu.

Proto byla v roce 1948 MNV v Liberci vypsána první poválečná urbanistická soutěž, jež měla za úkol komplexně řešit problémy, zapříčiněné vznikem Velkého Liberce. Soutěže se vedle Svatopluka Technika zúčastnili také profesoři ČVUT v Praze, Antonín Engel a významný urbanista Alois Mikuškovic. Společným rysem všech návrhů byla snaha o uvolnění a rozšíření plochy náměstí směrem k Nise. Práce na územním plánu však bohužel poměrně záhy skončila Mikuškovicovou smrtí v roce 1952. První, komplexně zpracovaný územní plán tak pod vedením Svatopluka Technika vznikl až v letech 1954-1959 v libereckém Stavoprojektu. Jeho součástí byla i dopravní studie, jedna z prvních v tehdejším Československu.

Technikovu patrně nejzdařilejší realizaci však představuje vstupní pavilon do areálu Libereckých výstavních trhů, vybudovaný v rámci výstavy Budujeme osvobozené kraje. Iniciátorem výstavy a zároveň jejím hlavním organizátorem a investorem byla Obchodní a živnostenská komora. Objekt, spojující výstavní prostory s restaurací, byl podle Technikova návrhu postaven v roce 1946. Nejzajímavější partií tohoto pozoruhodného objektu je parabolicky vyklenutá stěna a oválná patrová restaurace s krytou vyhlídkovou terasou

Osobnost Svatopluka Technika je také spjata s výstavbou prvního libereckého sídliště na jižních svazích Králova Háje, jehož koncepci vypracoval společně se svým kolegou ze Stavoprojektu, Eduardem Adamírou v roce 1959. Jednalo se o území, na němž se započalo se soustředěnou obytnou zástavbou již v meziválečném období. Sídliště vykazuje nepochybné kvality, které souvisí s citlivým zasazením jednotlivých domů do terénu a s jeho zahradním charakterem. Koncepci sídliště lze chápat jako jisté navázání na předválečné vzory a pokračování tradice Liberce jako zahradního města. Jako inspirační zdroj sloužily především dobové skandinávské realizace kolektivního, sociálního bydlení, zejména finská Tapiola. Celkový pozitivní dojem podtrhuje i působivý okolní krajinný rámec. Spolu s kladenskou Sítnou, brněnskou Lesnou a pražskou Novodvorskou představuje Králův Háj patrně nejzdařilejší příklad panelového sídliště na našem území.

Mimořádný byl také jeho vztah ke zdejšímu památkovému fondu. Mimo jiné jen díky jeho iniciativě v rámci Střední průmyslové školy stavební v Liberci, kde dlouhá léta působil jako odborný pedagog, nedošlo k zamýšlené demolici jedné z nejstarších libereckých památek tzv. Valdštejnských domků, které byly zachovány alespoň ve své nynější torzální podobě. Stejně tak se pokusil, tentokrát však neúspěšně, o záchranu evangelického kostela na náměstí Českých Bratří. V tomto případě se s ohledem na odmítavé stanovisko představitelů města k rekonstrukci, pokusil prosadit alespoň nakonec nerealizovanou konverzi kostela na koncertní a výstavní síň, k níž zároveň vypracoval dva variantní projekty.

O Technikově neutuchajícím zájmu o Liberec svědčí vedle jeho rozsáhlé publikační činnosti také kritika (a dlužno dodat, že oprávněná) dnešního vzhledu středu města i zástavby dolního centra.

Svatopluk Technik zemřel v roce 2010.

Komentáře vytvořeny pomocí CComment

Provoz tohoto webu je umožněn díky podpoře Ministerstva vnitra ČR, programu Prevence korupčního jednání.

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz

Copyright © 2016 Náš Liberec;