I Liberec má svoje Čapí hnízdo. Postaral se o to Syner

V souvislosti s aktuálním děním okolo dotační kauzy premiéra Andreje Babiše, kdy státní zástupce minulý týden zastavil Babišovo stíhání, znovu otevíráme náš článek z loňského roku, který ukazuje, že podobné problémy i způsoby s nakládáním s dotacemi neměl a nemá jenom Andrej Babiš. V Liberci se naprosto obdobný příběh týká společnosti S group holding/Syner, která je známá svými kontakty do místní politiky.

Předseda vlády ČR  a zároveň šéf hnutí ANO Andrej Babiš prožíval v minulých měsících a letech horké chvilky. Média ho pranýřovala a pranýřují kvůli oddechovému komplexu a farmě Čapí hnízdo, které bylo vystavěno ve Středních Čechách a bylo spolufinancováno fondy Evropské unie. Na náměstí demonstrovaly desítky tisíc lidí, kteří měli jasno, že premiér je vinen. 

Firma Farma Čapí hnízdo, která dotaci získala, patřila do Babišova potravinářského impéria. Posléze se z něj vydělila do anonymního vlastnictví, aby získala  dotaci 50 milionů korun, aby se pak do holdingu Agrofert vrátila. Právě proto policie i bruselské kontrolní orgány (Evropský úřad proti podvodům -OLAF) premiéra podezřívaly, že došlo k spáchání několika trestných činů včetně dotačního podvodu a poškozování finančních zájmů EU. Minulý týden ale státní zástupce v Praze stíhání osob, včetně Babiše, zastavil s tím, že společnost Farma Čapí hnízdo splnila podmínky malého a středního podniku a na podporu z unijních peněz měla nárok.

O tom byla celá pointa celé kauzy kolem Čapího hnízda a Andreje Babiše. tedy zda jde o podvod, když obří holding ze sebe dělá "malou až střední firmu". Na podobné praktiky je ovšem samotná severočeská metropole pod Ještědem zvyklá. Ukazuje to i případ zdejší (často nechvalně) známého holdingu S group holding/Syner. Jako první na celý případ upozornil náš web.

Jsme malí, slabí, dotací bychom rádi

Realizaci víceúčelové sportovní dráhy v Liberci kolem Sportovního parku poblíže zdejší hokejové arény za téměř 12 milionů korun z drtivé většiny, více než 90 procent, zaplatily fondy EU. Jde o městský areál, který spravuje na základě koncesní smlouvy z roku 2009, kdy vládla ve městě ODS, společnost S-Group Sport Facility management.

Podle pravidel pro přidělování dotací ale o evropské peníze mohly o dotaci žádat pouze malé a střední společnosti. V Liberci o ni zažádala společnost S-Group Sport Facility Management. Ta je přitom součástí holdingu S-Group (Syner), jenž patří mezi největší stavební a developerské firmy v zemi. Přesto dotaci získala.

Stezku, kterou realizovala S-Group Sport Facility Management,  stavěla v roce 2009 společnost Syner patřící do stejného holdingu S group. Kilometr a tři sta metrů dlouhá a tři metry široká dráha stála podle kritiků neuvěřitelných 11,7 milionů korun. Dotace z regionálního operačního programu činila 10,5 milionů.

Po čertech drahá sportovní a kritizovaná dráha

Otazníky jsou ale nejen nad způsobem získání dotace, kdy se jako „malá až střední firma“ tvářila součást největšího místního holdingu s miliardovými obraty, ale i nad provedením. Běžná cena kilometru stezky pro kola a bruslení je při třímetrové šířce mezi třemi a pěti miliony korun, jak porovnal odborným vyjádřením náklady před dvěma lety Jiří Shejbal ze společnosti Trancounsult, která podobné dráhy projektuje.

Zájemci o in-line brusle, kterým měla hlavně sloužit, přitom dráhu využívají minimálně. Je podle nich totiž nepovedená. Podle webu inlajn.cz je zde pro běžné uživatele  moc prudký sjezd, který je zakončen nebezpečným kovovým zábradlím a užívání pro inlajnery/neprofesionály je vyloženě rizikové.

OLAF, audit i Generální finanční ředitelství požadují vrácení dotace

Spor se táhne již dlouhé roky. Pravděpodobně úmyslné pochybení potvrdil  v roce 2012 audit, který ohledně dotací z ROP Severovýchod, nechalo vypracovat ministerstvo financí. „Auditem bylo zjištěno, že příjemce S Group Sport facility management, s.r.o. nebyl v době podání žádosti o poskytnutí dotace malým a středním podnikem, čímž nesplnil kritérium oprávněnosti žadatele pro oblast podpory 3.1 Rozvoj infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti cestovního ruchu dle pravidel pro Regionální operační program NUTS II Severovýchod. V této souvislosti nebyl způsobilým příjemcem pro tuto oblast podpory.“, uvedl tehdejší mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.

V roce 2014 potvrdil i Evropský úřad proti podvodům (OLAF), který uvedl, že je u projektu evidována nesrovnalost s možným finančním dopadem na rozpočet EU ve výši 353 547 EUR. Evropská komise v souvislosti s tímto závěrem požádala Českou republiku o ujištění, že výdaje, související s tímto projektem, nebyly zahrnuty do žádosti o platbu, předložené Evropské komisi, ani certifikovány.

Na jaře roku 2015 byl Finančním úřadem v Královehradeckém kraji, kde ROP Severovýchod sídlí nařízen odvod za porušení platební kázně, ale  v lednu 2016 se Generální finanční ředitelství rozhodlo, že ještě prodlouží dobu na odvolání  z důvodu složitosti případu, a to do konce června 2016.

Věc se dostala až k soudu v Hradci Králové. Ten sice rozhodl o zrušení platebního výměru, který dal Finanční úřad, ale podle aktuálního vyjádření zástupců ROP Severovýchod stále hrozí, že Liberec bude vracet dotace. „Na základě kasační stížnosti podané Generálním finančním ředitelstvím, se tímto případem bude ještě zabývat Nejvyšší správní soud,“ uvedli pro náš web loni před Vánoci zástupci ROP Severovýchod.

Přidat komentář (8 Komentářů)

Ač jsou první stopy člověka v Liberci přes 5000 let staré, jak dokládají nálezy z mladší doby kamenné v libereckém Růžodole. Pro drsné prostředí zde ale dlouho neexistovalo trvalejší a významnější osídlení.

První zmínka o obci „Reychinberch“ je z roku 1352. Dodnes se ale vedou spory o výskytu ještě starší osady v oblasti přechodu Harcovského potoka (Habertsdorf), která měla sloužit cestujícím mezi Čechami a Lužicí.

Oba názvy vypovídají i o jejich vzájemné poloze; Reichenberg tudíž musel být situován na vyvýšeném nynějším Benešově náměstí a naopak možný Habersdorf ležel pravděpodobně na místě nynějšího terminálu MHD Fügnerova u brodu v údolí Harcovského potoka. Dnešní generace historiků se ovšem od teorie o existenci starší vsi Habertsdorfu odklání. Ani nedávný výzkum podzemí dolního centra Liberce nic takového nepotvrdil.

Ohledně názvu obce Reichenberg (v překladu „bohatá hora, kopec“) existují dnes dvě hlavní teorie. Starší vychází z majetnosti zdejších obyvatel (nebo se jedná jen o tzv. přací jméno, vyjadřující zakladatelovu naději na budoucí prosperitu sídla, vzhledem k procházející obchodní cestě), kterou získali právě v návaznosti z pohostinství (krčmy, ubytování, řemesla) pro obchodníky cestující mezi historickými Zeměmi Koruny české. Novější teorie odvozuje název města od možných středověkých hornických činností, které potvrdil badatelský výzkum.

Liberec ve středověku spadal pod panství pánů z Biberštejna (1278), centrem dominia byl Frýdlant. V této době měl Liberec charakter horské osady, s s výrazně převládající dřevěnou architekturou. Po Biberštejnech získali frýdlantské panství i s Libercem Redernové, význam osady roste. Roku 1577 byl Liberec Rudolfem II. povýšen na město a získal městský znak. Již předtím získali liberečtí obyvatelé některé významná městská práva, jako například právo vařit pivo z roku 1560.

V této době byly založeny regulérní ulice Mlýnská (nyní Pražská), Žitavská, Česká (nyní Moskevská – původní stezka z Prahy na Žitavu) a další. V letech 1579 – 1581 byla postavena první zděná stavba , kterou se stal farní chrám sv. Antonína. Kolem roku 1583 byl Rederny založen panský dvůr a vedle něho později postaven zámek ve stylu severské renesance. V letech 1599 až 1603 byla postavena první radnice v pozdně renesančním slohu.

Když protestantští Redernové museli opustit frýdlantské panství, získal v jeho rámci Liberec Albrecht z Valdštejna. Ten v rámci své vojenské politiky založil Nové město (okolí dnešního Sokolovského náměstí), kde v typizovaných domech zavedl soukenickou výrobu pro svou armádu. V té době žilo ve městě necelé dvě tisícovky obyvatel. Byl postaven špitál, svedeny nové prameny do městských vodovodů a přicházeli noví řemeslníci.

Po zavraždění Valdštejna získal panství Matyáš z Gallasu. Po prvotním útěku nekatolických obyvatel do sousedního Saska se situace v 18. století opět zlepšila a město za Gallasů zažilo rozkvět řemeslné výroby látek. Vzrostl počet cehovních mistrů, dřevěné domy byly místy nahrazovány kamennými stavbami (Rámový vršek).

Vzniká novostavba kostela sv. Kříže, jediný významnější objekt barokní periody. Kostel však byl poměrně brzy z kapacitních důvodů nahrazen novým, pozdně barokním objektem. V okolí města byla například z iniciativy gallasovského správce Karla Kristiána Platze z Ehrenthalu za krvavých podmínek zřízena obec Janův Důl, dnes městská čtvrť. Ke kvalitativní a kvantitativní proměně tváře města ve větší míře dochází až od 2. poloviny 18. století, kdy se panství ujímá Kristián Filip z Clamu.

Komentáře vytvořeny pomocí CComment

Provoz tohoto webu je umožněn díky podpoře Ministerstva vnitra ČR, programu Prevence korupčního jednání.

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz

Copyright © 2016 Náš Liberec;