I Liberec má svoje Čapí hnízdo. Postaral se o to Syner

V souvislosti s aktuálním děním okolo dotační kauzy premiéra Andreje Babiše, kdy státní zástupce minulý týden zastavil Babišovo stíhání, znovu otevíráme náš článek z loňského roku, který ukazuje, že podobné problémy i způsoby s nakládáním s dotacemi neměl a nemá jenom Andrej Babiš. V Liberci se naprosto obdobný příběh týká společnosti S group holding/Syner, která je známá svými kontakty do místní politiky.

Předseda vlády ČR  a zároveň šéf hnutí ANO Andrej Babiš prožíval v minulých měsících a letech horké chvilky. Média ho pranýřovala a pranýřují kvůli oddechovému komplexu a farmě Čapí hnízdo, které bylo vystavěno ve Středních Čechách a bylo spolufinancováno fondy Evropské unie. Na náměstí demonstrovaly desítky tisíc lidí, kteří měli jasno, že premiér je vinen. 

Firma Farma Čapí hnízdo, která dotaci získala, patřila do Babišova potravinářského impéria. Posléze se z něj vydělila do anonymního vlastnictví, aby získala  dotaci 50 milionů korun, aby se pak do holdingu Agrofert vrátila. Právě proto policie i bruselské kontrolní orgány (Evropský úřad proti podvodům -OLAF) premiéra podezřívaly, že došlo k spáchání několika trestných činů včetně dotačního podvodu a poškozování finančních zájmů EU. Minulý týden ale státní zástupce v Praze stíhání osob, včetně Babiše, zastavil s tím, že společnost Farma Čapí hnízdo splnila podmínky malého a středního podniku a na podporu z unijních peněz měla nárok.

O tom byla celá pointa celé kauzy kolem Čapího hnízda a Andreje Babiše. tedy zda jde o podvod, když obří holding ze sebe dělá "malou až střední firmu". Na podobné praktiky je ovšem samotná severočeská metropole pod Ještědem zvyklá. Ukazuje to i případ zdejší (často nechvalně) známého holdingu S group holding/Syner. Jako první na celý případ upozornil náš web.

Jsme malí, slabí, dotací bychom rádi

Realizaci víceúčelové sportovní dráhy v Liberci kolem Sportovního parku poblíže zdejší hokejové arény za téměř 12 milionů korun z drtivé většiny, více než 90 procent, zaplatily fondy EU. Jde o městský areál, který spravuje na základě koncesní smlouvy z roku 2009, kdy vládla ve městě ODS, společnost S-Group Sport Facility management.

Podle pravidel pro přidělování dotací ale o evropské peníze mohly o dotaci žádat pouze malé a střední společnosti. V Liberci o ni zažádala společnost S-Group Sport Facility Management. Ta je přitom součástí holdingu S-Group (Syner), jenž patří mezi největší stavební a developerské firmy v zemi. Přesto dotaci získala.

Stezku, kterou realizovala S-Group Sport Facility Management,  stavěla v roce 2009 společnost Syner patřící do stejného holdingu S group. Kilometr a tři sta metrů dlouhá a tři metry široká dráha stála podle kritiků neuvěřitelných 11,7 milionů korun. Dotace z regionálního operačního programu činila 10,5 milionů.

Po čertech drahá sportovní a kritizovaná dráha

Otazníky jsou ale nejen nad způsobem získání dotace, kdy se jako „malá až střední firma“ tvářila součást největšího místního holdingu s miliardovými obraty, ale i nad provedením. Běžná cena kilometru stezky pro kola a bruslení je při třímetrové šířce mezi třemi a pěti miliony korun, jak porovnal odborným vyjádřením náklady před dvěma lety Jiří Shejbal ze společnosti Trancounsult, která podobné dráhy projektuje.

Zájemci o in-line brusle, kterým měla hlavně sloužit, přitom dráhu využívají minimálně. Je podle nich totiž nepovedená. Podle webu inlajn.cz je zde pro běžné uživatele  moc prudký sjezd, který je zakončen nebezpečným kovovým zábradlím a užívání pro inlajnery/neprofesionály je vyloženě rizikové.

OLAF, audit i Generální finanční ředitelství požadují vrácení dotace

Spor se táhne již dlouhé roky. Pravděpodobně úmyslné pochybení potvrdil  v roce 2012 audit, který ohledně dotací z ROP Severovýchod, nechalo vypracovat ministerstvo financí. „Auditem bylo zjištěno, že příjemce S Group Sport facility management, s.r.o. nebyl v době podání žádosti o poskytnutí dotace malým a středním podnikem, čímž nesplnil kritérium oprávněnosti žadatele pro oblast podpory 3.1 Rozvoj infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti cestovního ruchu dle pravidel pro Regionální operační program NUTS II Severovýchod. V této souvislosti nebyl způsobilým příjemcem pro tuto oblast podpory.“, uvedl tehdejší mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.

V roce 2014 potvrdil i Evropský úřad proti podvodům (OLAF), který uvedl, že je u projektu evidována nesrovnalost s možným finančním dopadem na rozpočet EU ve výši 353 547 EUR. Evropská komise v souvislosti s tímto závěrem požádala Českou republiku o ujištění, že výdaje, související s tímto projektem, nebyly zahrnuty do žádosti o platbu, předložené Evropské komisi, ani certifikovány.

Na jaře roku 2015 byl Finančním úřadem v Královehradeckém kraji, kde ROP Severovýchod sídlí nařízen odvod za porušení platební kázně, ale  v lednu 2016 se Generální finanční ředitelství rozhodlo, že ještě prodlouží dobu na odvolání  z důvodu složitosti případu, a to do konce června 2016.

Věc se dostala až k soudu v Hradci Králové. Ten sice rozhodl o zrušení platebního výměru, který dal Finanční úřad, ale podle aktuálního vyjádření zástupců ROP Severovýchod stále hrozí, že Liberec bude vracet dotace. „Na základě kasační stížnosti podané Generálním finančním ředitelstvím, se tímto případem bude ještě zabývat Nejvyšší správní soud,“ uvedli pro náš web loni před Vánoci zástupci ROP Severovýchod.

Přidat komentář (6 Komentářů)
Kostel sv. Antonína Velikého

Vzhledem k tomu, že letos uběhlo již 661 let od první zmínky o hlavním městském kostele, 424 let od zaklenutí a 131 let od dokončení regotizace, která mu vtiskla dnešní podobu, nebude jistě od věci se blíže seznámit s touto bezesporu zajímavou a zároveň (i když ve značně pozměněné podobě) nejstarší dochovanou stavbou na území Liberce.

Původně farní kostel sv. Antonína Velikého byl postavený na místě staršího, dřevěného svatostánku, jehož původní podoba není známa.

Stavba započala 17. září 1579 a prováděl ji zedník Georg Leypold ze Závidova dle plánů neznámého autora. Leypold postavil hrubou stavbu, a protože neměl zkušenosti se zaklenutím tak velkého prostoru, kostel zůstal na několik let bez klenby. 20. září 1582 byla dokončena věž a osazena pozlacenou makovicí, do níž tehdejší hejtman Ulrich z Rosenfeldu vložil pamětní listinu. Posléze nastalo přerušení stavby na pět let.

Až v roce 1587 byl k dostavbě kostela povolán z nedaleké Lužice Markus Spacio, který musel nejprve obvodové zdi zpevnit opěrnými pilíři, aby mohl kostel o dva roky později zaklenout. Spacio do střední Evropy přišel z městečka Lanzo na pomezí Itálie a Švýcarska a usadil se ve Zhořelci. Sice zde nezískal měšťanské právo díky protekcionistické politice místních cechů, to mu však nikterak nebránilo získat lukrativní zakázky od Redernů, majitelů Frýdlantského a Libereckého panství.

Značnou nezávislost mu umožňoval vysoký počet pracovníků hutě, díky nimž si mohl dovolit přijímat i rozsáhlejší zakázky. Jeho první známou realizací je právě liberecký kostel sv. Antonína Velikého, po jehož dostavbě se pravděpodobně podílel i na stavbě libereckého zámku. Následně pro Rederny realizoval řadu dalších stavebních podniků jako přestavbu frýdlantského hradu s polírem Antoniem, rodovou pohřební kapli a kazatelnu v kostele Nalezení sv. Kříže tamtéž, dále libereckou radnici (1599–1603), opět s polírem Antoniem, panský mlýn v Luhu pod Smrkem a kostel v Novém Městě pod Smrkem (1607).

Kostel představoval prostou stavbu bez větších uměleckých ambic v gotických formách, s orientovaným halovým trojlodím a nejspíše bez transeptu. Při západním průčelí se nacházela mezi dvěma okny trojlodí mohutná hranolová věž, která ve své nejvyšší části přecházela v oktogon. V ní se nalézal hlavní vstup do kostela, rámovaný jednoduchým, půlkruhovým bosovaným portálem s dominantním středním klenákem. Trojlodí osvětlovalo vedle dvou oken na západním průčelí ještě pět oken, prolomených na obou podélných stranách trojlodí. Jednoduchá okna s lomeným obloukem zřejmě neměla kružby. Presbyterium se působením pozdějších úprav a přestaveb nedochovalo.

O původní podobě kostela nemáme bližší informace, neboť v roce 1733 byl v souvislosti s povýšením fary na děkanství (1730) rozšířen stavitelem Johannem Felgenhauerem z Nového Města pod Smrkem o páté klenební pole v místě bývalé sakristie a transept, s nímž získal i nové kněžiště.

Vnější podoba kostela před regotizací, ovšem již po barokních úpravách, je patrná na nejstarších vedutách města – např. na Wernerově vedutě Liberce z roku 1752 či Arnoldově vedutě Liberce z Rohnovy kroniky z roku 1763. Interiér kostela byl velmi jednoduchý, v protestantském duchu. Obě boční lodě mají šířku cca dvě třetiny lodi hlavní a trojlodí je zaklenuto jednoduše profilovanou křížovou žebrovou klenbou bez svorníků, nesenou třemi páry štíhlých oktogonálních sloupů s hlavicemi a vysokými patkami. Špatný technický stav pak způsobil, že se původní renesanční empory (1588) nedochovaly – uvádí se, že během mše v roce 1715 došlo ke zřícení jedné z nich. Navíc za Felgenhauerovi barokní přístavby transeptu zmizel i renesanční vítězný oblouk.

Mobiliář včetně hlavního oltáře a západní empory s varhanami pochází až z pozdějších regotizačních úprav v letech 1879–82 (21.ledna. 1882 - vysvěcení nové stavby -pozn.red.), provedených podle plánů vídeňského architekta Ludwiga Tischlera (6. srpna 1840 Trieste–25. května 1906 Vídeň), autora řady výstavných budov v duchu oblíbeného historismu a to nejen ve Vídni, ale i na Slovensku a také na našem území (vedle Liberce také v Opavě či Teplicích). Tischler nechal odstranit všechny přístavby i empory, rozšířit okna, vyprojektoval novou západní emporu, loď s chórem zakryl sedlovou střechou a kostelu vtiskl jednotný, gotizující ráz. I přes veškeré úpravy a přestavby se však kupodivu jedné z nejcennějších partií původně renesančního kostela podařilo přečkat dodnes a to klenbě hlavní lodi vynášené elegantními ortogonálními pilíři.

Je paradoxem, že památka, která stojí u kořenů města, je dnes spíše příslovečnou popelkou, kterou řada návštěvníků města bez zájmu mine. Třeba se ale někdy dočkáme fundované práce, věnované historii této pozoruhodné stavby, která si bezpochyby náš hlubší zájem zaslouží.

[widgetkit id=53]

Komentáře vytvořeny pomocí CComment

Provoz tohoto webu je umožněn díky podpoře Ministerstva vnitra ČR, programu Prevence korupčního jednání.

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz

Copyright © 2016 Náš Liberec;