Klub Azyl volá o pomoc – petice zastupitelům města

Legendárnímu libereckému klubu Azyl hrozí, že se zde nebudu moci konat kulturní akce, které za deset let jeho fungování navštívily tisíce lidí. Vše záleží na schválení změny územního plánu, která by narovnala desítky let chybné zařazení budovy, v níž se klub nachází.

Kvůli podpoře Azylu vznikla i petice. Její signatáři se obracejí na zastupitele města, aby schválili změnu územního plánu, která vyjme budovu Azylu z ploch školství, kam byla před desítkami let zařazena. Již v minulosti se na zastupitelstvu uvedlo, že se tak vlastně stalo omylem.

Přesto není politická vůle tuto změnu územního plánu odhlasovat, protože proti sousedství Azylu opakovaně brojí někdejší náměstkyně primátora Dagmar Helšusová, která zde bydlí se svým partnerem, kterým je zase bývalý problematický úředník Pozemkového fondu Michal Frydrych. Ten z úřadu musel odejít po sérii skandálů i poté, co prodal své rodině obrovské pozemky, které ho dodnes živí. Před dvěma lety se jim díky svým politickým konexím podařilo připravit klub o zahrádku, když předstírali založení spolku, který usiloval o pozemek na , kterém zahrádka byla.

„Magistrát města Liberec opakovaně nedoporučil pořízení změny Územního plánu města Liberec evidované pod č. 101/3 týkající se lokality u ulice Široká, pozemky p. č. 1719, 1720, 1724 v k. ú. Liberec. Budova, ve které se Pivní bar Azyl nachází, je v platném Územním plánu města Liberec zařazena chybně do ploch pro školství, přestože tomuto účelu nikdy nesloužila a není evidován ani žádný záměr jí pro tento účel využít. Tento stav znemožňuje kolaudaci stavby pro účely organizace hudebních a společenských akcí, které byly v klubu Azyl dlouhá léta organizovány, aniž by v této části města způsobovaly jakékoliv problémy.“, uvádí se v textu petice.

Azyl slaví letos v létě deset let své existence a nestal se jen průkopníkem propagace malých českých nebo i zahraničních pivovarů. Za tuto dobu v něm vznikly stovky kulturních akcí, vernisáží, workshopů, vystoupily zde hudební kapely snad ze všech kontinentů, proběhly zde přednášky o historii, současných společenských otázkách, lidských právech, otázce ochrany zvířat i planety, promítání dokumentů, akce pro děti a v neposlední řadě se jedná o zázemí iniciativy Food not bombs, která zdarma a zcela na své náklady pravidelně každý týden vaří jídlo pro lidi bez domova a jinak jim různě pomáhá.

Dobré jméno Azylu, jakožto jednoho z libereckých kulturních center, dávno přesáhlo hranice regionu, ale úředníci stále odmítají uznat jeho celoměstský význam. „Výklad úředníků magistrátu, že požadovaná změna územního plánu neřeší pro město významný záměr, považujeme za chybný. V průběhu posledních let byly v tomto klubu zorganizovány stovky koncertů, společenských akcí, promítání, diskuzí, benefičních akcí, vč. vyhlášených pivních festivalů s účastí stovek lidí.“, říkají organizátoři petice, mezi nimiž je například pracovník Národního památkového ústavu Vladimír Brabec nebo předseda libereckých Zelených a zastupitel Jindřich Felcman.

Petici za změnu územního plánu, která by znovu umožnila Azylu pořádat kulturní akce, můžete podepsat do 24.6. 2019 přímo v samotném klubu Azyl, na konci Široké ulice v Liberci.

Přidat komentář (22 Komentářů)
Genus TV

Vrchní soud v Praze vynesl rozsudek ve kterém dal za pravdu autorovi těchto řádků a uznal jeho žalobu proti společnosti Genus TV, patřící společnosti Syner. Podstatou sporu byla dva roky stará reportáž TV Genus, která účelově, manipulativně a vysloveně lživě informovala libereckou veřejnost o mém zaměstnaneckém poměru na liberecké radnici. Rozsudek soudu také dokládá, jakou roli hrála televize firmy Syner při takzvané „jarní krizi“ z roku 2011, kdy byla z vedení radnice odvolávána Změna pro Liberec a primátor Jan Korytář.

TV Genus, která patří pod křídla S group holding (Syner) se musí omluvit za lživou a zmanipulovanou reportáž, kterou odvysílala v dubnu 2011 během politické krize na liberecké radnici. Soud zároveň uložil Genus TV uhradit odškodné - jednu měsíční výplatu, kterou bych pobíral, kdybych bral hodinovou sazbu, kterou lživě uváděla reportáž TV Genus (což činí zhruba 51 tisíc korun).

Reportáž se opírala o pracovní smlouvy, které se bůhví jak dostaly do rukou „novinářů“ ze Syneru. Byla mezi nimi i moje příkazní smlouva na provádění archivní dokumentace a monitoringu na radnici v Liberci ohodnocená na 120 korun hrubé mzdy na hodinu. Mým úkolem bylo například dokumentovat tunelování městského majetku, ke kterému docházelo za ODS (např. i v případě Sportovního areálu Ještěd).

 Ale v samotné reportáži na Genusu nakonec byla nad mým jménem uvedená částka téměř třikrát vyšší, přesně 340 korun na hodinu s tím, že mě nikdy nikdo na radnici neviděl. Přitom mou smlouvu měli reportéři Genusu rovněž v ruce a museli tedy záměrně záběr zfalšovat. To jsem se jim v diskusích snažil vytknout, oponoval jsem i řádným docházkovým listem. Nepomohlo to.

Ačkoliv jsem už dlouho zvyklý na lži a urážky mé osoby, které přicházejí z médií firmy Syner či jejich vždy anonymních diskutujících, tady jsem si řekl, že to tak nenechám. Podal jsem žalobu a  soud v Liberci rozhodl v můj prospěch. Nicméně Genus se odvolal, ale rozsudek potvrdil i Vrchní soud v Praze a je tedy pravomocný.

Média stavebního gigantu s dlouhými prsty do politiky doplatila na své angažované a neobjektivní zpravodajství stranící jedné politické straně a zákulisní podnikatelské lobby. Vedle toho, že rozsudek dokumentuje úroveň i styl práce některých „novinářů“ Genus TV, ukazuje i na to, jak důležité bylo ovlivňovat politiku a přispět k pádu první povolební koalice se Změnou v čele (za ochotné spolupráce některých i koaličních politiků) . A zřejmě i dopomoci k vytvoření dnešní opozičně smluvní koalice s ODS.

Komentáře vytvořeny pomocí CComment

Provoz tohoto webu je umožněn díky podpoře Ministerstva vnitra ČR, programu Prevence korupčního jednání.

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz

Copyright © 2016 Náš Liberec;