Klub Azyl volá o pomoc – petice zastupitelům města

Legendárnímu libereckému klubu Azyl hrozí, že se zde nebudu moci konat kulturní akce, které za deset let jeho fungování navštívily tisíce lidí. Vše záleží na schválení změny územního plánu, která by narovnala desítky let chybné zařazení budovy, v níž se klub nachází.

Kvůli podpoře Azylu vznikla i petice. Její signatáři se obracejí na zastupitele města, aby schválili změnu územního plánu, která vyjme budovu Azylu z ploch školství, kam byla před desítkami let zařazena. Již v minulosti se na zastupitelstvu uvedlo, že se tak vlastně stalo omylem.

Přesto není politická vůle tuto změnu územního plánu odhlasovat, protože proti sousedství Azylu opakovaně brojí někdejší náměstkyně primátora Dagmar Helšusová, která zde bydlí se svým partnerem, kterým je zase bývalý problematický úředník Pozemkového fondu Michal Frydrych. Ten z úřadu musel odejít po sérii skandálů i poté, co prodal své rodině obrovské pozemky, které ho dodnes živí. Před dvěma lety se jim díky svým politickým konexím podařilo připravit klub o zahrádku, když předstírali založení spolku, který usiloval o pozemek na , kterém zahrádka byla.

„Magistrát města Liberec opakovaně nedoporučil pořízení změny Územního plánu města Liberec evidované pod č. 101/3 týkající se lokality u ulice Široká, pozemky p. č. 1719, 1720, 1724 v k. ú. Liberec. Budova, ve které se Pivní bar Azyl nachází, je v platném Územním plánu města Liberec zařazena chybně do ploch pro školství, přestože tomuto účelu nikdy nesloužila a není evidován ani žádný záměr jí pro tento účel využít. Tento stav znemožňuje kolaudaci stavby pro účely organizace hudebních a společenských akcí, které byly v klubu Azyl dlouhá léta organizovány, aniž by v této části města způsobovaly jakékoliv problémy.“, uvádí se v textu petice.

Azyl slaví letos v létě deset let své existence a nestal se jen průkopníkem propagace malých českých nebo i zahraničních pivovarů. Za tuto dobu v něm vznikly stovky kulturních akcí, vernisáží, workshopů, vystoupily zde hudební kapely snad ze všech kontinentů, proběhly zde přednášky o historii, současných společenských otázkách, lidských právech, otázce ochrany zvířat i planety, promítání dokumentů, akce pro děti a v neposlední řadě se jedná o zázemí iniciativy Food not bombs, která zdarma a zcela na své náklady pravidelně každý týden vaří jídlo pro lidi bez domova a jinak jim různě pomáhá.

Dobré jméno Azylu, jakožto jednoho z libereckých kulturních center, dávno přesáhlo hranice regionu, ale úředníci stále odmítají uznat jeho celoměstský význam. „Výklad úředníků magistrátu, že požadovaná změna územního plánu neřeší pro město významný záměr, považujeme za chybný. V průběhu posledních let byly v tomto klubu zorganizovány stovky koncertů, společenských akcí, promítání, diskuzí, benefičních akcí, vč. vyhlášených pivních festivalů s účastí stovek lidí.“, říkají organizátoři petice, mezi nimiž je například pracovník Národního památkového ústavu Vladimír Brabec nebo předseda libereckých Zelených a zastupitel Jindřich Felcman.

Petici za změnu územního plánu, která by znovu umožnila Azylu pořádat kulturní akce, můžete podepsat do 24.6. 2019 přímo v samotném klubu Azyl, na konci Široké ulice v Liberci.

Přidat komentář (22 Komentářů)
Liberec-dluh

V létě roku 2010 schválila Rada města bez vědomí zastupitelstva Rámcovou smlouvu o obchodování na finančním trhu, pmocí které došlo k obchodům znamenajícím úrokové zajištění dluhopisu. Ponechme stranou podstatný fakt, zda je tato smlouva vůbec platná, když ji neschválilo zastupitelstvo – to nyní zkoumají právníci, a podívejme se na zajímavé okolnosti uzavření smlouvy a na její důsledky. Celkové náklady úrokového zajištění se mohou vyšplhat i na více jak 400 milionů.

Úrokové zajištění – o co jde?

Úroky z dluhopisu byly původně zkonstruovány jako plovoucí, složené z mezibankovní sazby PRIBOR 6M + marže 3.3%. Mechanismus úrokového zajištění schválený Radou města je následující:

- Pokud by do konce roku 2013 plovoucí úroková sazba PRIBOR 6M překročila 5.2%, město by platilo maximálně 5.2% + dohodnutou marži 3.3%.
- Od roku 2014 do roku 2025 má město místo plovoucí úrokové sazby platit České spořitelně z nesplacené části dluhopisu pevný úrok 4,39 % navýšený opět o marži 3.3%.

Zjednodušeně lze tedy pro základní představu říci, že pokud bude v období do roku 2025 sazba PRIBOR 6M v průměru vyšší než 4,39 %, město na této transakci vydělá, pokud nižší, město prodělá. V době schválení dluhopisu byl PRIBOR 6M cca 1,6% a nyní je zhruba 0,7%. I když se dá očekávat, že během několika let úroky opět vzrostou, ztráta pro město do doby splatnosti vychází zhruba na 400 mil. Kč. Jen v roce 2014 město zaplatí cca o 60 mil. Kč více než kdyby smlouvu o úrokovém zajištění neuzavřelo.

Smlouva o úrokovém zajištění tedy nepředstavuje úplně klasické pojištění, které si běžně uzavírají domácnosti například proti požáru, a kde se platí relativně malá částka pro případ velké katastrofy. V případě úrokového zajištění dluhopisu jde de facto o finanční sázku (tedy spekulaci) na další vývoj mezibankovních sazeb. A tato spekulace může být celkově hodně drahá a může mít závažné dopady do zruinovaného rozpočtu města. Je tedy zvláště pro Liberec více riziková, než pojištění, která si běžně platí většina z nás.

Nejasné a sporné otázky spojené se zajištěním dluhopisu

1) Není zřejmé, proč o záměru uzavřít úrokové zajištění nebylo informováno zastupitelstvo.
2) Smlouva byla podepsána právě s Českou spořitelnou, ačkoliv úrokové zajištění je možné pořídit i u jiného subjektu, než který vydal dluhopis. Není jasné, proč toto úrokové zajištění nebylo soutěženo i u jiných subjektů.
3) Materiál do Rady města smlouvu zůvodňuje tak, že smlouva „respektuje současnou situaci na trhu a předpoklad pomalého růstu úrokových sazeb v prvních 3 letech splatnosti dluhopisu“. Proč tedy ale bylo v roce 2010 úrokové zajištění schváleno, byť s odkladem do roku 2014 schválené? V roce 2010 růst sazeb akutně nehrozil a není nám známý jediný podklad, který by zdůvodňoval výhodnost uzavřené smlouvy pro město. Samotná důvodová zpráva k takto závažné operaci má jen 1 stránku formátu A4 a neobsahuje ani odkaz na nějakou analýzu.

Důsledky

Celková úroková míra na nesplacenou část dluhopisu příští rok vzroste na neuvěřitelných 7.69%. Spořitelna má navíc zástavní právo na majetek města v hodnotě přes 1,3 mld. Kč, má praktický monopol na platební styk města a musí povolit případné další úvěry městu.

Pro srovnání: Úrokové sazby na české státní dluhopisy se srovnatelnou dobou splatnosti upisované v roce 2010 byly mezi pod 4.5%. I z toho je vidět, jak je dluhopis pro Liberec drahý. Díky úrokovému swapu smlouva o dluhopisu připomíná spíše nepovedenou (a doufejme i neplatnou) finanční spekulaci.

Jak mělo město při uzavření úrokového zajištění postupovat?

1. Informovat zastupitelstvo o záměru uzavřít k dluhopisu úrokové zajištění už při jeho přípravě.
2. Zvážit výhodnost úrokového zajištění na základě odborných materiálů a analýz.
3. Předložit zastupitelstvu ke schválení rámcovou smlouvu o obchodování na finančním trhu, jejíž uzavření je nutnou podmínkou pro obdobné transakce, s jasnými mantinely pro Radu města a primátora, zejm. s ohledem na výši úrokové sazby, kterou je zastupitelstvo ještě ochotné akceptovat.
4. Oslovit několik bank o nabídku na úrokové zajištění a vybrat nejvýhodnější nabídku.
Obdobný postup byl zvolen např. v Karlových Varech v roce 2012 a odpovídá duchu těch částí ustanovení zákona o obcích, které svěřují pravomoce o rozhodování o úvěrech a dluhopisech zastupitelstvu - ZDE

Otázka také je, jestli nutně město nutně potřebuje fixaci úrokové sazby na celých 15 let dopředu a jestli není výhodnější jít cestou postupných fixací podobně, jako to dělají občané s hypotékami. Karlovy Vary např. šly cestou fixací na tříletá období a dosáhly fixaci 1.49%, cca na třetině výše sazby, na kterou má zafixováno město.

Pokud by jednou o podobných věcech měla rozhodovat Změna pro Liberec, bylo by to právě podle výše uvedeného postupu. Jedině transparentním jednáním a diskuzí před uzavřením takto závažné smlouvy lze totiž podle nás minimalizovat právní a finanční rizika z (ne)platnosti takovéto smlouvy plynoucí.

Jaromír Baxa, Petr Červa, Josef Pilnáček, Josef Šedlbauer

Komentáře vytvořeny pomocí CComment

Provoz tohoto webu je umožněn díky podpoře Ministerstva vnitra ČR, programu Prevence korupčního jednání.

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz

Copyright © 2016 Náš Liberec;