I Liberec má svoje Čapí hnízdo. Postaral se o to Syner

V souvislosti s aktuálním děním okolo dotační kauzy premiéra Andreje Babiše, kdy státní zástupce minulý týden zastavil Babišovo stíhání, znovu otevíráme náš článek z loňského roku, který ukazuje, že podobné problémy i způsoby s nakládáním s dotacemi neměl a nemá jenom Andrej Babiš. V Liberci se naprosto obdobný příběh týká společnosti S group holding/Syner, která je známá svými kontakty do místní politiky.

Předseda vlády ČR  a zároveň šéf hnutí ANO Andrej Babiš prožíval v minulých měsících a letech horké chvilky. Média ho pranýřovala a pranýřují kvůli oddechovému komplexu a farmě Čapí hnízdo, které bylo vystavěno ve Středních Čechách a bylo spolufinancováno fondy Evropské unie. Na náměstí demonstrovaly desítky tisíc lidí, kteří měli jasno, že premiér je vinen. 

Firma Farma Čapí hnízdo, která dotaci získala, patřila do Babišova potravinářského impéria. Posléze se z něj vydělila do anonymního vlastnictví, aby získala  dotaci 50 milionů korun, aby se pak do holdingu Agrofert vrátila. Právě proto policie i bruselské kontrolní orgány (Evropský úřad proti podvodům -OLAF) premiéra podezřívaly, že došlo k spáchání několika trestných činů včetně dotačního podvodu a poškozování finančních zájmů EU. Minulý týden ale státní zástupce v Praze stíhání osob, včetně Babiše, zastavil s tím, že společnost Farma Čapí hnízdo splnila podmínky malého a středního podniku a na podporu z unijních peněz měla nárok.

O tom byla celá pointa celé kauzy kolem Čapího hnízda a Andreje Babiše. tedy zda jde o podvod, když obří holding ze sebe dělá "malou až střední firmu". Na podobné praktiky je ovšem samotná severočeská metropole pod Ještědem zvyklá. Ukazuje to i případ zdejší (často nechvalně) známého holdingu S group holding/Syner. Jako první na celý případ upozornil náš web.

Jsme malí, slabí, dotací bychom rádi

Realizaci víceúčelové sportovní dráhy v Liberci kolem Sportovního parku poblíže zdejší hokejové arény za téměř 12 milionů korun z drtivé většiny, více než 90 procent, zaplatily fondy EU. Jde o městský areál, který spravuje na základě koncesní smlouvy z roku 2009, kdy vládla ve městě ODS, společnost S-Group Sport Facility management.

Podle pravidel pro přidělování dotací ale o evropské peníze mohly o dotaci žádat pouze malé a střední společnosti. V Liberci o ni zažádala společnost S-Group Sport Facility Management. Ta je přitom součástí holdingu S-Group (Syner), jenž patří mezi největší stavební a developerské firmy v zemi. Přesto dotaci získala.

Stezku, kterou realizovala S-Group Sport Facility Management,  stavěla v roce 2009 společnost Syner patřící do stejného holdingu S group. Kilometr a tři sta metrů dlouhá a tři metry široká dráha stála podle kritiků neuvěřitelných 11,7 milionů korun. Dotace z regionálního operačního programu činila 10,5 milionů.

Po čertech drahá sportovní a kritizovaná dráha

Otazníky jsou ale nejen nad způsobem získání dotace, kdy se jako „malá až střední firma“ tvářila součást největšího místního holdingu s miliardovými obraty, ale i nad provedením. Běžná cena kilometru stezky pro kola a bruslení je při třímetrové šířce mezi třemi a pěti miliony korun, jak porovnal odborným vyjádřením náklady před dvěma lety Jiří Shejbal ze společnosti Trancounsult, která podobné dráhy projektuje.

Zájemci o in-line brusle, kterým měla hlavně sloužit, přitom dráhu využívají minimálně. Je podle nich totiž nepovedená. Podle webu inlajn.cz je zde pro běžné uživatele  moc prudký sjezd, který je zakončen nebezpečným kovovým zábradlím a užívání pro inlajnery/neprofesionály je vyloženě rizikové.

OLAF, audit i Generální finanční ředitelství požadují vrácení dotace

Spor se táhne již dlouhé roky. Pravděpodobně úmyslné pochybení potvrdil  v roce 2012 audit, který ohledně dotací z ROP Severovýchod, nechalo vypracovat ministerstvo financí. „Auditem bylo zjištěno, že příjemce S Group Sport facility management, s.r.o. nebyl v době podání žádosti o poskytnutí dotace malým a středním podnikem, čímž nesplnil kritérium oprávněnosti žadatele pro oblast podpory 3.1 Rozvoj infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti cestovního ruchu dle pravidel pro Regionální operační program NUTS II Severovýchod. V této souvislosti nebyl způsobilým příjemcem pro tuto oblast podpory.“, uvedl tehdejší mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.

V roce 2014 potvrdil i Evropský úřad proti podvodům (OLAF), který uvedl, že je u projektu evidována nesrovnalost s možným finančním dopadem na rozpočet EU ve výši 353 547 EUR. Evropská komise v souvislosti s tímto závěrem požádala Českou republiku o ujištění, že výdaje, související s tímto projektem, nebyly zahrnuty do žádosti o platbu, předložené Evropské komisi, ani certifikovány.

Na jaře roku 2015 byl Finančním úřadem v Královehradeckém kraji, kde ROP Severovýchod sídlí nařízen odvod za porušení platební kázně, ale  v lednu 2016 se Generální finanční ředitelství rozhodlo, že ještě prodlouží dobu na odvolání  z důvodu složitosti případu, a to do konce června 2016.

Věc se dostala až k soudu v Hradci Králové. Ten sice rozhodl o zrušení platebního výměru, který dal Finanční úřad, ale podle aktuálního vyjádření zástupců ROP Severovýchod stále hrozí, že Liberec bude vracet dotace. „Na základě kasační stížnosti podané Generálním finančním ředitelstvím, se tímto případem bude ještě zabývat Nejvyšší správní soud,“ uvedli pro náš web loni před Vánoci zástupci ROP Severovýchod.

Přidat komentář (7 Komentářů)
Liberec-dluh

V létě roku 2010 schválila Rada města bez vědomí zastupitelstva Rámcovou smlouvu o obchodování na finančním trhu, pmocí které došlo k obchodům znamenajícím úrokové zajištění dluhopisu. Ponechme stranou podstatný fakt, zda je tato smlouva vůbec platná, když ji neschválilo zastupitelstvo – to nyní zkoumají právníci, a podívejme se na zajímavé okolnosti uzavření smlouvy a na její důsledky. Celkové náklady úrokového zajištění se mohou vyšplhat i na více jak 400 milionů.

Úrokové zajištění – o co jde?

Úroky z dluhopisu byly původně zkonstruovány jako plovoucí, složené z mezibankovní sazby PRIBOR 6M + marže 3.3%. Mechanismus úrokového zajištění schválený Radou města je následující:

- Pokud by do konce roku 2013 plovoucí úroková sazba PRIBOR 6M překročila 5.2%, město by platilo maximálně 5.2% + dohodnutou marži 3.3%.
- Od roku 2014 do roku 2025 má město místo plovoucí úrokové sazby platit České spořitelně z nesplacené části dluhopisu pevný úrok 4,39 % navýšený opět o marži 3.3%.

Zjednodušeně lze tedy pro základní představu říci, že pokud bude v období do roku 2025 sazba PRIBOR 6M v průměru vyšší než 4,39 %, město na této transakci vydělá, pokud nižší, město prodělá. V době schválení dluhopisu byl PRIBOR 6M cca 1,6% a nyní je zhruba 0,7%. I když se dá očekávat, že během několika let úroky opět vzrostou, ztráta pro město do doby splatnosti vychází zhruba na 400 mil. Kč. Jen v roce 2014 město zaplatí cca o 60 mil. Kč více než kdyby smlouvu o úrokovém zajištění neuzavřelo.

Smlouva o úrokovém zajištění tedy nepředstavuje úplně klasické pojištění, které si běžně uzavírají domácnosti například proti požáru, a kde se platí relativně malá částka pro případ velké katastrofy. V případě úrokového zajištění dluhopisu jde de facto o finanční sázku (tedy spekulaci) na další vývoj mezibankovních sazeb. A tato spekulace může být celkově hodně drahá a může mít závažné dopady do zruinovaného rozpočtu města. Je tedy zvláště pro Liberec více riziková, než pojištění, která si běžně platí většina z nás.

Nejasné a sporné otázky spojené se zajištěním dluhopisu

1) Není zřejmé, proč o záměru uzavřít úrokové zajištění nebylo informováno zastupitelstvo.
2) Smlouva byla podepsána právě s Českou spořitelnou, ačkoliv úrokové zajištění je možné pořídit i u jiného subjektu, než který vydal dluhopis. Není jasné, proč toto úrokové zajištění nebylo soutěženo i u jiných subjektů.
3) Materiál do Rady města smlouvu zůvodňuje tak, že smlouva „respektuje současnou situaci na trhu a předpoklad pomalého růstu úrokových sazeb v prvních 3 letech splatnosti dluhopisu“. Proč tedy ale bylo v roce 2010 úrokové zajištění schváleno, byť s odkladem do roku 2014 schválené? V roce 2010 růst sazeb akutně nehrozil a není nám známý jediný podklad, který by zdůvodňoval výhodnost uzavřené smlouvy pro město. Samotná důvodová zpráva k takto závažné operaci má jen 1 stránku formátu A4 a neobsahuje ani odkaz na nějakou analýzu.

Důsledky

Celková úroková míra na nesplacenou část dluhopisu příští rok vzroste na neuvěřitelných 7.69%. Spořitelna má navíc zástavní právo na majetek města v hodnotě přes 1,3 mld. Kč, má praktický monopol na platební styk města a musí povolit případné další úvěry městu.

Pro srovnání: Úrokové sazby na české státní dluhopisy se srovnatelnou dobou splatnosti upisované v roce 2010 byly mezi pod 4.5%. I z toho je vidět, jak je dluhopis pro Liberec drahý. Díky úrokovému swapu smlouva o dluhopisu připomíná spíše nepovedenou (a doufejme i neplatnou) finanční spekulaci.

Jak mělo město při uzavření úrokového zajištění postupovat?

1. Informovat zastupitelstvo o záměru uzavřít k dluhopisu úrokové zajištění už při jeho přípravě.
2. Zvážit výhodnost úrokového zajištění na základě odborných materiálů a analýz.
3. Předložit zastupitelstvu ke schválení rámcovou smlouvu o obchodování na finančním trhu, jejíž uzavření je nutnou podmínkou pro obdobné transakce, s jasnými mantinely pro Radu města a primátora, zejm. s ohledem na výši úrokové sazby, kterou je zastupitelstvo ještě ochotné akceptovat.
4. Oslovit několik bank o nabídku na úrokové zajištění a vybrat nejvýhodnější nabídku.
Obdobný postup byl zvolen např. v Karlových Varech v roce 2012 a odpovídá duchu těch částí ustanovení zákona o obcích, které svěřují pravomoce o rozhodování o úvěrech a dluhopisech zastupitelstvu - ZDE

Otázka také je, jestli nutně město nutně potřebuje fixaci úrokové sazby na celých 15 let dopředu a jestli není výhodnější jít cestou postupných fixací podobně, jako to dělají občané s hypotékami. Karlovy Vary např. šly cestou fixací na tříletá období a dosáhly fixaci 1.49%, cca na třetině výše sazby, na kterou má zafixováno město.

Pokud by jednou o podobných věcech měla rozhodovat Změna pro Liberec, bylo by to právě podle výše uvedeného postupu. Jedině transparentním jednáním a diskuzí před uzavřením takto závažné smlouvy lze totiž podle nás minimalizovat právní a finanční rizika z (ne)platnosti takovéto smlouvy plynoucí.

Jaromír Baxa, Petr Červa, Josef Pilnáček, Josef Šedlbauer

Komentáře vytvořeny pomocí CComment

Provoz tohoto webu je umožněn díky podpoře Ministerstva vnitra ČR, programu Prevence korupčního jednání.

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz

Copyright © 2016 Náš Liberec;