Postup Starostů pro Liberecký kraj nahrává MVV a poškozuje pozici města

Zastupitelé Zámečník, Hron a Šolc zaslali médiím vyjádření, ve kterém kritizují jeden z mnoha dopisů zaslaných Teplárně Liberec, konkrétně členům jejího představenstva. Z jejich pohledu jsem prý měl „nevhodně vyhrožovat kriminálem“. S dopisem se můžete seznámit zde. Starostům nejde primárně o cenu tepla nebo zájmy města, ale o záminku, jak mě kritizovat, i když by se přitom měli spojit se samotným MVV. Starostové přímo vyzývají k tomu, abych byl jako vyjednavač odvolán. Přináším k tomu svůj pohled na celou věc.

Problematiku cen tepla a modernizace CZT se jednáními minulých vedení města nikam posunout nepodařilo. V roce 2014, po komunálních volbách, jsme tento problém přebírali ve stavu, kdy byla cena tepla okolo 900 Kč/GJ a neexistoval žádný reálný plán na modernizaci zastaralých parovodů. V uplynulých čtyřech letech přitom Starostové byli nejen ve vedení města, ale měli svého zástupce i v dozorčí radě Teplárny Liberec.

Teprve díky kolegům Galnorovi a Petrovskému se podařilo domluvit zahájení prací na projektu GreenNet a také dosáhnout zlevnění ceny tepla na 672 Kč/GJ. To byl klíčový krok. Pokud bychom dali na stanovisko SLK, tak by žádné snížení ceny nebylo, protože by zastupitelstvo neschválilo pracně vyjednanou původní dohodu. Tehdy SLK vystupovali právě proti této dohodě a náš postup také kritizovali.

Ve chvíli, kdy se začal blíže specifikovat projekt GreenNet a také mělo dojít ke vkladu majetku, jsem na základě rozhodnutí rady města převzal jednání s Teplárnou po kolegovi Kyselovi. Ten se dále věnoval hlavně energetickým úsporám. Problémy začaly ve chvíli, kdy jsme chtěli od MVV, resp. Teplárny bližší informace k projektu GreenNet a ceně tepla. V našich požadavcích jsme byli navíc, pro Teplárnu asi překvapivě, vytrvalí a neústupní a ve chvíli, kdy vyjednávací tým posílili právníci a experti z BDO, se pozice města ještě vylepšila.

Výchozí pozice Teplárny a MVV byla – realizovat se bude pouze jedna větev parovodů ze tří, která dávala Teplárně největší ekonomický smysl. Naše výpočty o dosažitelné ceně tepla 550 Kč/GJ byly ze strany MVV označovány jako nesmyslné. Zároveň jsme jasně deklarovali, že je nutné dojednat způsob řešení rozdílné hodnoty majetku, který měli oba akcionáři vložit do Teplárny. Jedná se o 120 mil. Kč.

Právě těchto 120 mil. Kč je jedna z klíčových záležitostí. Existují totiž v zásadě jen dva způsoby. Buď těchto 120 mil. Kč zaplatí zákazníci v ceně tepla a peníze doputují do MVV, nebo se změní akcionářské podíly a zákazníci nic platit nebudou. Jaké řešení preferuji za město, je myslím zřejmé.

Pro náš postup máme navíc i další silný argument. Na základě jednoduché ekonomické rozvahy jsme si nechali udělat znalecký posudek na obvyklou cenu nájemného a ukázalo se, že ceny jsou zhruba 2x větší, než by měly být. To je ročně k tíži teplárny cca 25 mil. Kč, které museli zaplatit zákazníci. Obratem jsme snížili cenu nájmu majetku města z 10 na 5 milionů a ke stejnému kroku vyzvali i MVV. Bez úspěchu.

Během náročných jednání a s podporou expertů, kdy jsme se navíc velmi těžce dostávali k potřebným informacím, se postupně ukázalo, že modernizace parovodů by se měla týkat nejen jedné, ale minimálně dvou ze tří větví a také MVV, resp. Teplárna nakonec potvrdily, že cena 550 Kč/GJ v dnešních cenách je cenou dosažitelnou.

Když srovnám výsledky naší vyjednávací strategie s výsledky předchozích vedení města, nemám se spolu s kolegy Petrovským a Galnorem za co stydět.

K formě dopisu

Dopis, který kritizují Starostové pro LK, je posledním z celé série dopisů mezi městem a MVV, resp. teplárnou. Ano, je formou mnohem důraznější než ty předchozí, to má ale své důvody. Za jeho obsahem si stojím. Není to můj osobní dopis, zaslal jsem ho na základě dohody v pracovní skupině a na základě předchozího pověření rady města k jednáním s teplárnou.

Co se týče soudních sporů, nebo přímo „války“, které kritizují SLK... S prvním soudním sporem přišlo MVV, když se jeho zástupci pokusili vyvinout právě hrozbou soudního sporu tlak na vklad majetku města do teplárny, a to i přesto, že nebyli splněny dohodnuté podmínky. Zde je třeba hledat začátek používání síly ve vzájemném jednání. Kroku MVV jsme se nezalekli, v soudních sporech jsme zatím úspěšní a sami jsme se na soud obrátili např. v záležitosti tzv. transferových cen. O co jde?

Jde o to, že většina nákladů, které má Teplárna Liberec, vzniká ze smluvních vztahů s několika společnostmi, které všechny patří do koncernu MVV. Přesto, že o tyto smlouvy opakovaně žádali naši zástupci v představenstvu, dodnes jsme je neviděli. To určitě není partnerské chování většinového akcionáře. Navíc spíše potvrzuje, než vyvrací, naše podezření a obavy. Tento fakt byl pak i jedním z důvodů pro odstoupení kolegů Petrovského a Galnora z představenstva.

Kritiku Starostů musím odmítnout jako navýsost pokryteckou, je to pouze součást jejich předvolební kampaně. Na jedné straně byli SLK proti uzavření původní dohody, kterou kritizovali a projekt GreenNet považovali za nesmyslný a špatný. Po dvou letech otáčejí, projekt GreenNET náhle podporují, avšak sami zapomínají, že nebýt Změny a ANO, žádný projekt by se nekonal a dnes bychom byli v situaci, kdy by nebyl žádný plán, pokračovalo by odpojování a Liberečané by platili stále cenu okolo 900 Kč/GJ.

Nedělá mi žádnou radost s MVV bojovat, ale také musím říct, že je pro mě důležitější výsledek, než to, jak se tváří MVV nebo co říkají SLK. Pokud jde SLK skutečně o cenu tepla a modernizaci rozvodů, doporučil bych jim, aby se spojili s bývalou ředitelkou a bývalým ředitelem teplárny, kteří oba z vedení Teplárny Liberec odstoupili, a zeptali se jich na důvody, které je k tomu vedly. Možná pak lépe porozumí smyslu i dikci mého dopisu, který teď kritizují.
S kolegy Galnorem a Petrovským předložíme do rady města návrh dalšího postupu a věřím, že pro něj získáme podporu. Můj cíl je stále stejný – zachování a budoucí rozvoj systému CZT s podmínkou modernizace rozvodů tepla a dosažení dobré ceny pro zákazníky. Všechny doposud podniknuté kroky k tomuto cíli také směřují.

Jan Korytář, náměstek pro ekonomiku, strategický rozvoj a dotace

Přidat komentář (44 Komentářů)
Liberec

Smutnou pravdu, která zůstala po dvacetiletém hospodaření vlády jedné strany, potvrdila v těchto dnech analýza společnosti CCBCzech Credit Bureau. Na konci loňského roku splácel Liberec dluh ve výši přes dvě miliardy korun, na každého ze svých obyvatel tak ve městě připadá v přepočtu 20 790 korun. Jedním z hlavních důvodů enormního zadlužení jsou investice, které zejména prováděla vláda pod Jiřím Kittnerem a na kterých bohatly vybrané velké firmy.

„Dluh na obyvatele města Liberce již druhým rokem převyšuje výši dluhu na obyvatele hlavního města Prahy, i když se odstup v roce 2011 poněkud snížil. Ve srovnání s ostatními velkými městy je však většinou více než dvojnásobný,“ uvedla analytička CCB Věra Kameníčková. Jak dále poznamenala, dluh se pro Liberec už postupně stává značně rizikovým. Zadlužení Liberce se například zásadně zvýšilo během roku 2008 kvůli přípravě sportovišť a zázemí pro lyžařský šampionát a v roce 2010 v souvislosti s vydáním městských dluhopisů.

Tato skutečnost je dle CCBCzech Credit Bureau je také důvodem, proč banky odmítají městu půjčovat například na spolufinancování projektů z Evropské unie. Oproti tomu stojí tvrzení zejména ODS, která je za ekonomickou situaci nejvíce zodpovědná, která se snaží svalit vinu na ty zastupitele, kteří na problémy města ukazují a otevřeně o nich mluví. V tom částečně občanské demokraty podporuje i současná vládnoucí koalice, která se o ně v rámci opoziční smlouvy opírá.

Dluh města nejvíce zatěžuje splácení Tipsport arény, kterou pro město stavěla společnost Syner, která ji exkluzivně využívá pro svůj hokejový klub Bílí tygři Liberec. Otázka dotování soukromého hokeje ze strany města se už v minulosti stala terčem kritiky opozičních zastupitelů.

Další koulí na noze městské kasy jsou závazky po Mistrovství světa v klasickém lyžování, které v Liberci proběhlo na začátku roku 2009. Na tomto podniku vydělávaly firmy spřízněné s místní ODS či přímo patřící jejím politikům. Občanští demokraté také patřili mezi největší propagátory mistrovství. Ovšem po jeho fiasku v době, kde zůstaly jen dluhy a pokuty od něj ale dávají ruce pryč. Veliké kritiky za hospodaření kolem mistrovství se městu dostalo například od Nejvyššího kontrolního úřadu.

Liberec je nejzadluženějším městem v zemi již řadu let. O to větším paradoxem je, že v devadesátých letech vstupoval na volný trh kapitalistického podnikání s obrovským majetkem, který mu od státu připadl po odsunutých či válku nepřeživších obyvatelích německé nebo židovské národnosti. Ten ovšem zmizel, často za podivných okolností, v privatizačním víru posledních dvaceti let.

Provoz tohoto webu je umožněn díky podpoře Ministerstva vnitra ČR, programu Prevence korupčního jednání.

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz

Copyright © 2016 Náš Liberec;