Klub Azyl volá o pomoc – petice zastupitelům města

Legendárnímu libereckému klubu Azyl hrozí, že se zde nebudu moci konat kulturní akce, které za deset let jeho fungování navštívily tisíce lidí. Vše záleží na schválení změny územního plánu, která by narovnala desítky let chybné zařazení budovy, v níž se klub nachází.

Kvůli podpoře Azylu vznikla i petice. Její signatáři se obracejí na zastupitele města, aby schválili změnu územního plánu, která vyjme budovu Azylu z ploch školství, kam byla před desítkami let zařazena. Již v minulosti se na zastupitelstvu uvedlo, že se tak vlastně stalo omylem.

Přesto není politická vůle tuto změnu územního plánu odhlasovat, protože proti sousedství Azylu opakovaně brojí někdejší náměstkyně primátora Dagmar Helšusová, která zde bydlí se svým partnerem, kterým je zase bývalý problematický úředník Pozemkového fondu Michal Frydrych. Ten z úřadu musel odejít po sérii skandálů i poté, co prodal své rodině obrovské pozemky, které ho dodnes živí. Před dvěma lety se jim díky svým politickým konexím podařilo připravit klub o zahrádku, když předstírali založení spolku, který usiloval o pozemek na , kterém zahrádka byla.

„Magistrát města Liberec opakovaně nedoporučil pořízení změny Územního plánu města Liberec evidované pod č. 101/3 týkající se lokality u ulice Široká, pozemky p. č. 1719, 1720, 1724 v k. ú. Liberec. Budova, ve které se Pivní bar Azyl nachází, je v platném Územním plánu města Liberec zařazena chybně do ploch pro školství, přestože tomuto účelu nikdy nesloužila a není evidován ani žádný záměr jí pro tento účel využít. Tento stav znemožňuje kolaudaci stavby pro účely organizace hudebních a společenských akcí, které byly v klubu Azyl dlouhá léta organizovány, aniž by v této části města způsobovaly jakékoliv problémy.“, uvádí se v textu petice.

Azyl slaví letos v létě deset let své existence a nestal se jen průkopníkem propagace malých českých nebo i zahraničních pivovarů. Za tuto dobu v něm vznikly stovky kulturních akcí, vernisáží, workshopů, vystoupily zde hudební kapely snad ze všech kontinentů, proběhly zde přednášky o historii, současných společenských otázkách, lidských právech, otázce ochrany zvířat i planety, promítání dokumentů, akce pro děti a v neposlední řadě se jedná o zázemí iniciativy Food not bombs, která zdarma a zcela na své náklady pravidelně každý týden vaří jídlo pro lidi bez domova a jinak jim různě pomáhá.

Dobré jméno Azylu, jakožto jednoho z libereckých kulturních center, dávno přesáhlo hranice regionu, ale úředníci stále odmítají uznat jeho celoměstský význam. „Výklad úředníků magistrátu, že požadovaná změna územního plánu neřeší pro město významný záměr, považujeme za chybný. V průběhu posledních let byly v tomto klubu zorganizovány stovky koncertů, společenských akcí, promítání, diskuzí, benefičních akcí, vč. vyhlášených pivních festivalů s účastí stovek lidí.“, říkají organizátoři petice, mezi nimiž je například pracovník Národního památkového ústavu Vladimír Brabec nebo předseda libereckých Zelených a zastupitel Jindřich Felcman.

Petici za změnu územního plánu, která by znovu umožnila Azylu pořádat kulturní akce, můžete podepsat do 24.6. 2019 přímo v samotném klubu Azyl, na konci Široké ulice v Liberci.

Přidat komentář (22 Komentářů)
Televize Genus

Přinášíme našim laskavým čtenářům jeden příběh z dob, kdy na Libereckém kraji vládla pevná koalice ODS a ČSSD, politika byla nekonfliktní, rozdávaly se zakázky jedna za druhou a všude byl mír a klid.

Psal se rok 2006 a mediální divize společnosti Syner – Genus TV získala (opět) zakázku od Libereckého kraje, na němž byla donedávna do značné míry závislá. Jedná se jen o jednu ze zakázek z mnoha, ale stejně jako její sestřičky, i tato stojí za to.

Z televize Genus nezbylo dnes mnoho. Poté, co ve volebním roce rozjela celodenní vysílání, musela svůj provoz řádně omezit. Nové krajské vedení totiž odmítlo pokračovat ve „spolupráci“ s touto mediální odnoží Syneru (podobně jako předtím liberecká radnice za primátora Jana Korytáře), tak jako byla nastavena ve zlatých modrých a oranžovo-modrých časech.

Televize Genus a zakázky od kraje

V minulosti ovšem kraj zadával této firmě zakázky v řádu několika milionů ročně, dostávalo se mu produktů pochybné kvality a hlavně ještě pochybnějšího významu (jako například pravidelná CD jednotlivých odborů na kraji), vše ovšem bylo vždy dobře zaplaceno.

Ale vraťme se do roku 2006. V tento rok, mimo jiné, získala Genus TV zakázku na propagační materiály pro Liberecký kraj. Konkrétně výrobu propagačního DVD (+1000 nakopírovaných kusů) a CD vizitky (1500 nakopírovaných kusů). DVD obsahuje kratičké (většinou dvou až tří minutové ) videopasáže (ve více jazycích) o městech Libereckého kraje, o zdejším průmyslu, kultuře, přírodě atd. CD vizitka zajišťovala jen fotky z Libereckého kraje a texty. Cena za obojí byla necelých 881 000 Kč (včetně DPH). Z toho cca 691 000 korun DVD a zhruba 190 000 korun CD vizitka. CD vizitku Libereckého kraje si můžete stáhnout v ZIP formátu

Ovšem například v roce 2002 byly podmínky pro TV Genus ještě lepší, tehdy stálo 1000 kopírovaných kusů CD celých 750 000 Kč. - viz smlouva o dílo z roku 2002.

Předražení o 100% v porovnání s konkurencí

Nedalo nám to a šli jsme se zeptat odborníků. Oslovili jsme dva profesionály, kteří se v Liberci grafice a multimédiím věnují dlouhé roky. Oba shodně potvrdili, že minimálně v případě z roku 2006, by například u CD vizitky mohla cena být minimálně o polovinu nižší a stejně by to pro ně byla (v tu samou dobu) fantastická a nevídaná zakázka. O kvalitě se vyjádřili tak, že to radši nechtějí komentovat ...

Překladatelská firma nám potvrdila, že překlad textů se odehrává (stejně jako v roce 2006) zhruba v rozmezí 300 Kč na jednu normostránku, což jednotlivé videopasáže často ani nedosahují. Náklady na DVD mohly stát u renomované celorepublikové firmy s pobočkou v Liberci kolem částky v řádech tisícikorun. Kdo někdy (i v roce 2002 nebo 2006) kopíroval CD nebo DVD ví, že pořízení kopie z originálu představuje a představovalo korunové položky.

Zakázky na propagační materiály (CD,DVD) tvoří jen zlomek toho, co v minulosti mediální divize S group holding (dříve Syner) dostávala z kraje formou veřejných zakázek. Celkově to v posledních letech tvořilo číslo, které se pohybovalo mezi pěti až šesti milionům korun, a to každý rok. K tomu je připočítat částku v řádu několika stovek tisíc (většinou kolem 750 tisíc, rovněž ročně), kterou Genus získával z kanceláře primátora Liberce, když jím byl Jiří Kittner z ODS. Ten navíc figuroval při vzniku Genus TV v hlubokých devadesátých letech.

Jak se podniká "po Synerovsku"

Proč o tom všem píšeme? Ze dvou důvodů. Jednak jsme přesvědčeni, že podobné případy ukazují, jak, proč, komu a za co se v minulosti na Libereckém kraji zadávaly veřejné zakázky. Argument, že nejde o zásadní částky, neustojí, protože byly:

  • v součtu nikterak malé
  • pravidelné
  • i oceány skládají se z kapek.

Za druhé jsou to právě média firmy Syner, které dnes v upadlé podobě opakovaně útočí na neziskový sektor, který obviňují, že čerpá peníze z veřejných zdrojů. I tento malý příklad ukazuje, že neziskovky mají za velkými lobby napojenými na politiky stále co dohánět.

Komentáře vytvořeny pomocí CComment

Provoz tohoto webu je umožněn díky podpoře Ministerstva vnitra ČR, programu Prevence korupčního jednání.

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz

Copyright © 2016 Náš Liberec;