Krize kolem bytových družstev - netýká se i Vás?

Před prázdninami v Liberci vypukla krize kolem družstevních bytů, kterou odstartovalo rozhodnutí primátora Jaroslava Zámečníka, jeho Starostů pro Liberecký kraj a části hnutí ANO o tom, že město nedodrží 20 let staré smlouvy a nepřevede bezúplatně (či za symbolickou jednu korunu) své podíly na bytová družstva. Jak zjistila naše redakce, spousta lidí, kteří v bytech, kterých se to týká, ani nevěděla a možná dosud neví, co jim hrozí a co je čeká. Jedná se přitom o stovky domácností.

Celý problém se týká bytů postavených v letech 1997 až 2007, pro něž družstva prostřednictvím města získala dotace ze Státního fondu rozvoje bydlení. Město obdrželo od státu zhruba půl miliardy korun na výstavbu 1200 bytů ve 44 bytových domech, což pokrylo zhruba čtvrtinu až třetinu nákladů na výstavbu. Liberec se v rámci uzavřených smluv zavázal, že 20 let po kolaudaci domů převede svůj podíl bezúplatně na družstva. Město se na výstavbě podílelo minimálně. Někde dalo pozemky, jindy přispělo symbolickou tisícikorunou na byt.

Jenomže to na konci dubna zpochybnilo vedení radnice v čele s primátorem Jaroslavem Zámečníkem a jeho stranickým kolegou ze Starostů, radním Michalem Hronem. Zaslali družstvům dopis, ve kterém tvrdili, že družstevníci budou muset vyrovnat a doplatit tržní rozdíl v ceně. To by znamenalo stovky milionů korun pro město, ale i obrovské zatížení pro každou z domácností.

Proti takovému postupu se zdvihla protestní vlna od družstevníků, kteří například opakovaně vystoupili na zastupitelstvu, kde se domáhali dodržení závazku města. O měsíc později, na květnovém zastupitelstvu, primátor Zámečník hovořil již o částce zhruba 100 tisíc korun na byt, kterou by družstevníci měli doplatit. Později padaly i menší částky, situace se stala nepřehlednou a nakonec vládnoucí Starostové silou svých hlasů prosadili, že původní smlouvy již neplatí a město přijde začátkem září s návrhem na vyrovnání. Jaké bude, je nyní ve hvězdách.

Náš Liberec minulý týden přinesl například rozhovor s jednou z družstevnic, který postoje občanů bydlících v družstevních bytech shrnuje a popisuje. Jak jsme ale zjistili, existuje řada lidí, která o krizi s družstevními byty neměla nebo dokonce nemá ještě ani potuchy. Takový je příklad i družstevníka P.S. (redakce jeho jméno zná, ale na vlastní přání jej neuvádí), který naší redakci sdělil: "O situaci s byty jsem se dozvěděl od ženy, která si to přečetla v médiích. Dost mě to překvapilo a postoj města považuji za velice nedobrý. Náš byt jsme si kupovali před lety jako družstevní s tím, že nám bude převeden do vlastnictví a s tím jsme celou dobu počítali. Teď jsme dost šokováni."

Protože podobných lidí může být více, přináší Náš Liberec kompletní seznam adres, kterých se problém s byty týká, včetně výše městského podílu v družstvu:

Název bytového družstva

Adresa domů

Spoluvlastnický
podíl města

BD LB Tyršova

Humpolecká

čp. 507

27 %

Humpolecká

čp. 508

14 %

Tyršova

čp. 509

20,52 %

Tyršova

čp. 510

27,65 %

Tyršova

čp. 511

27,04 %

Tyršova

čp. 512

27,04 %

Tyršova

čp. 513

27,04 %

Liberecké bytové družstvo Stadion

Jeronýmova

čp. 566

36,93 %

Jeronýmova

čp. 567

21,9 %

Jeronýmova

čp. 568

27,68 %

Jeronýmova

čp. 569

31,58 %

BD A+G Stadion

Jeronýmova

čp. 575, 576, 577

51 %

Jeronýmova

čp. 581

BD Spektrum

Sluneční stráň

čp. 845, 846, 847

51 %

Sluneční stráň

čp. 848

BD Starý Harcov

Sluneční stráň

čp. 858, 859, 860

51 %

Sluneční stráň

čp. 861, 862, 863

BD Vlnařská

Hedvábná

čp. 1117, 1118

51 %

Hedvábná

čp. 1119

Kašmírová

čp. 1120

BD Zelené údolí

Pastelová

čp. 1081, 1082, 1083

51 %

Pastelová

čp. 1084, 1085, 1086

BD ZÚ Alfa

Seniorů

čp. 1209

27,56 %

BD ZÚ Beta

Seniorů

čp. 1210

27,56 %

BD ZÚ Gama

Seniorů

čp. 1207

33,05 %

 

Přidat komentář (6 Komentářů)
Kroutil-Liberecký kraj

Policie odložila trestní oznámení, které na Liberecké romské sdružení (LRS) podali zástupci Libereckého kraje v únoru roku 2012. Její postup posvětilo i státní zastupitelství.

LRS se mělo dopouštět dotačních podvodů, když čerpalo obrovské a těžko prokazatelné částky z fondů Evropské unie skrze Liberecký kraj. Kraji ale nadále hrozí, že bude vracet 205 milionů.

 

Policie ani státní zástupce nenašli žádnou skutkovou podstatu trestného činu, ač například označili odměny LRS za nestandardně drahé. Ředitel LRS navíc figuroval na kandidátce ČSSD v Liberci, ta v té době vládla Libereckému kraji s SOS a podporou KSČM.

Nicméně smlouva a dojednané podmínky s Libereckým krajem to LRS umožnovaly, tak se zástupci LRS můžou cítit z obliga. Kraji ovšem hrozí, že i za tyto chyby bude vracet zhruba 205 milionů korun (103 milionů korun a 102 milionů korun penále) Evropské unii, jejíž prostředky přerozděloval.

Na podezřelé okolnosti čerpání dotací ze strany LRS navíc byli tehdejší i dnešní politici upozorněni tehdejší manažerem projektu Miroslavem Kroutilem. Ten se dožadoval i řádných a přísnějších kontrol. Jeho tvrzení následně potvrdila i kontrola ze strany státních orgánů (Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo financí, Finanční úřad). Liberecký kraj, ještě pod vládou ČSSD a KSČM tedy podal na LRS trestní oznámení,  a právě to dnes policie odložila.

Miroslava Kroutila ovšem stál jeho postoj ztrátu zaměstnání. Soud ovšem nedávno potvrdil neplatnost jeho výpovědi a Liberecký kraj mu musel uhradit ušlou výplatu. Ovšem i současné vedení Libereckého kraje, respektive zástupci Starostů pro Liberecký kraj, ač postoje Miroslava Kroutila před volbami schvalovali a vyzdvihovali, nyní obrátili a začali přebírat rétoriku a argumenty bývalého krajského vedení pod ČSSD, které sami tak kritizovali a viníkem označují samotného Miroslava Kroutila.

Nicméně ještě v roce podal trestní oznámení i Miroslav Kroutil, ovšem ne na LRS, ale na orgány Libereckého kraje, které takto podezřelé a naddimenzované čerpání evropských dotací, které směrem k LRS probíhalo, dovolily. Toto oznámení policie stále šetří.

Celá kauza začala v dubnu roku 2009. Tehdy začal v Libereckém kraji běžet  Projekt IP1 – Služby sociální prevence v Libereckém kraji, který měl pomoci občanským sdružením a neziskovým organizacím, které se zabývají prací se sociálně znevýhodněnými spoluobčany. Zaměřen byl například na azylové domy, domy na půl cesty, nízkoprahová centra a podobně. Od 25. 5. 2009 byl manažerem projektu Miroslav Kroutil.

Stát takto rozdělil z fondů Evropské unie do všech krajů přes projekty IP1 zhruba 5 miliard, do Libereckého kraje, který není nijak extrémně sociálně zatížený, šlo 225 milionů korun, které se rozdělilo mezi 23 žadatelů. Největším příjemcem dotací bylo LRS, které získalo přes 50 mil. Kč , což představovalo zhruba milion korun dotací měsíčně. I přes kritiku tohoto postupu, minimálně ze strany manažera Miroslava Kroutila, kraj uvolňoval peníze pro LRS dále.

Komentáře vytvořeny pomocí CComment


Provoz webu je podpořen Ministerstvem spravedlnosti ČR v rámci dotačního titulu „Prevence korupčního jednání“

Činnost webu podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

The project is being supported by the Open Society Fund Prague from the Active Citizens Fund. The programme promotes citizens’ active participation in the public life and decision making and builds capacities of civil society organizations. The Active Citizens Fund is financed from the EEA and Norway Grants.

 

                                                    

                                                                              

Copyright © 2016 Náš Liberec;