Evropské dotace v Liberci aneb co ještě v Reportérech nebylo

Včera, v pondělí 18.6. 2012, proběhla v České televizi v rámci investigativního pořadu Reportéři ČT reportáž o tom, kdo všechno v Liberci může získat evropské dotace.

Reportáž se týkala anonymní společnosti Iberus, za kterou jedná za korupci (zatím nepravomocně) odsouzený někdejší zastupitel za ODS Jiří Zeronik. Pojďme si doplnit několik faktů a položit pár otázek, které se do reportáže nevešly.

Leitmotivem reportáže byla skutečnost, že v Liberci čerpá evropské dotace narychlo založení „obecně prospěšná společnost“ – Geotermální energie pro občany, za kterou jedná někdejší zastupitel za ODS Jiří Zeronik, kterému soud pro Prahu 1 uložil peněžitý trest ve výši 100 tisíc korun. Dle obžaloby se spolu se svým společníkem Josefem Šlechtou nepřímo snažil uplatit Šimona Stejkozu, asistenta poslance Věcí veřejných Michala Babáka.

Zeronik a Šlechta nabídli prostřednictvím svého známého 15 milionů korun za to, aby jim pomohl zařídit dotaci pro soukromou vysokou školu, kterou hodlali vybudovat v Liberci.

Jiří Zeronik, Josef Šlechta a jejich známý Milan Hlinica chtěli, aby Stejkoza prostřednictvím svého šéfa zajistil dotace na zřízení a výstavbu soukromé technické vysoké školy za 250 milionů korun od ministerstva školství, které řídil ministr za VV Josef Dobeš. Hnilica pak předal Babákovu asistentovi 305 000 korun, Stejkoza už v té době ale spolupracoval s policií. Všichni tři muži shodně tvrdí, že Hnilica dostal od podnikatelů půjčku.

To ovšem v Liberci nevadí. Jiří Zeronik nadále může zastupovat obecně prospěšná společnost“, která z veřejných prostředků čerpá 55 milionů na opravu kostela v Jungmannově ulici v Liberci. Ten patří firmě na anonymní akcie Iberus, u které opakovaně Jiří Zeronik odmítá sdělit, kdo jsou její skuteční vlastní.

Firma využívá možnosti existence anonymních listinných akcií, její jednatel, Jiří Zeronik, opakovaně odmítl veřejnosti i zastupitelům sdělit, kdo za touto firmou stojí. Na zastupitelstvu ale několikrát padlo, že by to mohl být bývalý náměstek Jiřího Kittnera, Pavel Krenk z ODS.

Libereckým zastupitelům, vyjma KSČM a Změny pro Liberec, skutečnost, že nevědí, komu jdou desítky milionů z fondů Evropské unie, nikterak nevadí. Což je většinou v rozporu s tím, jak se vyjadřovali před volbami.

V prosinci 2011 naopak a navíc odsouhlasili zastupitelé velké tiché koalice (ČSSD, Liberec občanům, VV, část USZ s podporou ODS) projekt, který firmě Iberus zaručuje restaurovat pro svou soukromou školu Doctrina park na libereckém Perštýně, na který v minulosti získala předkupní právo, nikoliv bez podpory místních politiků. Tento záměr bude veřejnou kasu stát dalších 34 milionů jak jsme již psali v jiném článku.

Odsouzení pro korupci ale není jediným Zeronikovým problémem se zákonem. Policie již rovněž Jiřího Zeronika spolu s Pavlem Krenkem i libereckým bývalým primátorem Jiřím Kittnerem obvinila z tunelování městského majetku skrze městskou akciovku Sportovní areál Ještěd. Zde Pavel Krenk působil jako ředitel a Jiří Zeronik mu dělal asistenta. Zeronikovi a Krenkovi hrozí až dvanáct let, Kittnerovi deset.

Ač se Jiří Zeronik po svých skandálech svého členství v ODS vzdal, je s libereckými občanskými demokraty spjat více než by se zdálo a než liberecká ODS je ochotna přiznat. Nejen že byl dlouholetým zastupitelem za tuto stranu, členem privatizační komise města, asistentem náměstka Pavla Krenka, ale dělal pro ODS i „špinavou práci“ před volbami 2010. Připravoval anonymní hanopis na Jana Korytáře a spoluorganizoval kandidátku Demokratické regionální strany. Tato strana, fungující jako „béčko“ ODS, byla do značné míry umělým konstruktem zdejších na politiku napojených podnikatelských kruhů, který měl pomoci udržet ve městě staré mocenské struktury.

V reportáži vystupuje i současný předseda liberecké ODS a její zastupitel Tomáš Hampl. Ten za Jiřího Kittnera (ODS) nastoupil coby úředník na radnici jako „specialista pro koordinace koncepčních záležitostí“ a vystupuje rovněž jako „asistent primátora“ Jiřího Kittnera. Od 1.5. 2009 je pověřen tajemníkem Markem Řeháčkem funkcí „Koordinátor dotací EU“. Tím byl do konce května 2010, funkci po něm převzal Michal Vereščák.

Tomáš Hampl přišel na radnici z firmy Investorsko inženýrská, která vznikla jako dceřiná společnost stavební firmy Syner. Stalo se tak poté, co rozhodnutím nové krajské vlády pod vedením ČSSD padl více jak miliardový projekt Centra vzdělanosti Libereckého kraje, který pro město připravovala právě Investorsko inženýrská. Tomáš Hampl měl na starosti projekty financované z fondů EU, například i problematické zakázky na lázně i bazén.

Rozpačitý mluvčí „obecně prospěšné společnosti“ – Geotermální energie pro občany, který v reportáži vystupuje a který divákům o této podivné firmě nic moc neřekne, Lukáš Váňa je zároveň tiskovým mluvčím a PR pracovníkem liberecké ODS.

Na závěr reportáži je zmíněno, že spousta městského majetku na dotace nedosáhne, ač je hojně využívána občany a jejich dětmi. A nejde jen o sokolovnu ve Vesci. Stejný problém je s kinem Varšava nebo tělocvičnou v Ruprechticích či Pavlovicích.

Geotermální energie pro občany byla narychlo založena v roce 2009 a hned se přihlásila o desítky milionů z fondů Evropské unie. Ačkoliv za ní nebyly žádné projekty, žádná činnost, zastupitelé jí bez problémů dali na seznam upřednostněných projektů. Nic jim nevadilo, že se záměrně tají její skuteční majitelé, že v době, kdy svůj projekt podávala, neměla ani vlastní webové stránky. Dokonce se nikdo nepozastavil nad tím, že projekt byl podán jako „Centrum podpory Geotermálního využití energie“, což je logický nesmysl a bylo by zajímavé, jak by si ti, kteří pro projekt hlasovali, představovali „geotermální využití energie“ a zda by podpořili i někoho, kdo by chtěl například „atomově využívat energii“, „slunečně využívat energii“.

V Liberci může desítky milionů ze společné kasy skutečně získat leckdo, ať má třebas podivný projekt, je odsouzený pro korupci, obviněný z tunelování městského majetku a zastupitelům tají, kdo je skutečným příjemcem dotace. Nebo ti, kteří projekt prohlasovali, ví moc dobře, ke komu evropské miliony skutečně jdou a právě pro to musí být projekt úspěšný?

Jaroslav Tauchman

Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Krajské protikorupční pracoviště /dříve Čmelák – Společnost přátel přírody / již od roku 2009 systematicky upozorňuje libereckou veřejnost a zároveň odpovědné politiky na problémy
Ačkoliv Ministerstvo práce a sociálních věcí i nadále bude ostřížím zrakem sledovat Regionální operační program (ROP) Severovýchod, začnou se skrze něj po čtvrt roce,
Zástupci Regionální rady ROP Severovýchod tvrdí, že zatýkání ze strany protikorupční policie na její liberecké pobočce z minulého týdne dotace pro celý region neohrozí. 
Minulý týden se stal jedním z hlavních témat regionálního zpravodajství zásah protikorupční policie v liberecké pobočce Regionálního operačního programu Severovýchod. Konečně, chtělo by se