I Liberec má svoje Čapí hnízdo. Postaral se o to Syner

V souvislosti s aktuálním děním okolo dotační kauzy premiéra Andreje Babiše, kdy státní zástupce minulý týden zastavil Babišovo stíhání, znovu otevíráme náš článek z loňského roku, který ukazuje, že podobné problémy i způsoby s nakládáním s dotacemi neměl a nemá jenom Andrej Babiš. V Liberci se naprosto obdobný příběh týká společnosti S group holding/Syner, která je známá svými kontakty do místní politiky.

Předseda vlády ČR  a zároveň šéf hnutí ANO Andrej Babiš prožíval v minulých měsících a letech horké chvilky. Média ho pranýřovala a pranýřují kvůli oddechovému komplexu a farmě Čapí hnízdo, které bylo vystavěno ve Středních Čechách a bylo spolufinancováno fondy Evropské unie. Na náměstí demonstrovaly desítky tisíc lidí, kteří měli jasno, že premiér je vinen. 

Firma Farma Čapí hnízdo, která dotaci získala, patřila do Babišova potravinářského impéria. Posléze se z něj vydělila do anonymního vlastnictví, aby získala  dotaci 50 milionů korun, aby se pak do holdingu Agrofert vrátila. Právě proto policie i bruselské kontrolní orgány (Evropský úřad proti podvodům -OLAF) premiéra podezřívaly, že došlo k spáchání několika trestných činů včetně dotačního podvodu a poškozování finančních zájmů EU. Minulý týden ale státní zástupce v Praze stíhání osob, včetně Babiše, zastavil s tím, že společnost Farma Čapí hnízdo splnila podmínky malého a středního podniku a na podporu z unijních peněz měla nárok.

O tom byla celá pointa celé kauzy kolem Čapího hnízda a Andreje Babiše. tedy zda jde o podvod, když obří holding ze sebe dělá "malou až střední firmu". Na podobné praktiky je ovšem samotná severočeská metropole pod Ještědem zvyklá. Ukazuje to i případ zdejší (často nechvalně) známého holdingu S group holding/Syner. Jako první na celý případ upozornil náš web.

Jsme malí, slabí, dotací bychom rádi

Realizaci víceúčelové sportovní dráhy v Liberci kolem Sportovního parku poblíže zdejší hokejové arény za téměř 12 milionů korun z drtivé většiny, více než 90 procent, zaplatily fondy EU. Jde o městský areál, který spravuje na základě koncesní smlouvy z roku 2009, kdy vládla ve městě ODS, společnost S-Group Sport Facility management.

Podle pravidel pro přidělování dotací ale o evropské peníze mohly o dotaci žádat pouze malé a střední společnosti. V Liberci o ni zažádala společnost S-Group Sport Facility Management. Ta je přitom součástí holdingu S-Group (Syner), jenž patří mezi největší stavební a developerské firmy v zemi. Přesto dotaci získala.

Stezku, kterou realizovala S-Group Sport Facility Management,  stavěla v roce 2009 společnost Syner patřící do stejného holdingu S group. Kilometr a tři sta metrů dlouhá a tři metry široká dráha stála podle kritiků neuvěřitelných 11,7 milionů korun. Dotace z regionálního operačního programu činila 10,5 milionů.

Po čertech drahá sportovní a kritizovaná dráha

Otazníky jsou ale nejen nad způsobem získání dotace, kdy se jako „malá až střední firma“ tvářila součást největšího místního holdingu s miliardovými obraty, ale i nad provedením. Běžná cena kilometru stezky pro kola a bruslení je při třímetrové šířce mezi třemi a pěti miliony korun, jak porovnal odborným vyjádřením náklady před dvěma lety Jiří Shejbal ze společnosti Trancounsult, která podobné dráhy projektuje.

Zájemci o in-line brusle, kterým měla hlavně sloužit, přitom dráhu využívají minimálně. Je podle nich totiž nepovedená. Podle webu inlajn.cz je zde pro běžné uživatele  moc prudký sjezd, který je zakončen nebezpečným kovovým zábradlím a užívání pro inlajnery/neprofesionály je vyloženě rizikové.

OLAF, audit i Generální finanční ředitelství požadují vrácení dotace

Spor se táhne již dlouhé roky. Pravděpodobně úmyslné pochybení potvrdil  v roce 2012 audit, který ohledně dotací z ROP Severovýchod, nechalo vypracovat ministerstvo financí. „Auditem bylo zjištěno, že příjemce S Group Sport facility management, s.r.o. nebyl v době podání žádosti o poskytnutí dotace malým a středním podnikem, čímž nesplnil kritérium oprávněnosti žadatele pro oblast podpory 3.1 Rozvoj infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti cestovního ruchu dle pravidel pro Regionální operační program NUTS II Severovýchod. V této souvislosti nebyl způsobilým příjemcem pro tuto oblast podpory.“, uvedl tehdejší mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.

V roce 2014 potvrdil i Evropský úřad proti podvodům (OLAF), který uvedl, že je u projektu evidována nesrovnalost s možným finančním dopadem na rozpočet EU ve výši 353 547 EUR. Evropská komise v souvislosti s tímto závěrem požádala Českou republiku o ujištění, že výdaje, související s tímto projektem, nebyly zahrnuty do žádosti o platbu, předložené Evropské komisi, ani certifikovány.

Na jaře roku 2015 byl Finančním úřadem v Královehradeckém kraji, kde ROP Severovýchod sídlí nařízen odvod za porušení platební kázně, ale  v lednu 2016 se Generální finanční ředitelství rozhodlo, že ještě prodlouží dobu na odvolání  z důvodu složitosti případu, a to do konce června 2016.

Věc se dostala až k soudu v Hradci Králové. Ten sice rozhodl o zrušení platebního výměru, který dal Finanční úřad, ale podle aktuálního vyjádření zástupců ROP Severovýchod stále hrozí, že Liberec bude vracet dotace. „Na základě kasační stížnosti podané Generálním finančním ředitelstvím, se tímto případem bude ještě zabývat Nejvyšší správní soud,“ uvedli pro náš web loni před Vánoci zástupci ROP Severovýchod.

Přidat komentář (6 Komentářů)
Reportéři ČT

Včera, v pondělí 18.6. 2012, proběhla v České televizi v rámci investigativního pořadu Reportéři ČT reportáž o tom, kdo všechno v Liberci může získat evropské dotace.

Reportáž se týkala anonymní společnosti Iberus, za kterou jedná za korupci (zatím nepravomocně) odsouzený někdejší zastupitel za ODS Jiří Zeronik. Pojďme si doplnit několik faktů a položit pár otázek, které se do reportáže nevešly.

Leitmotivem reportáže byla skutečnost, že v Liberci čerpá evropské dotace narychlo založení „obecně prospěšná společnost“ – Geotermální energie pro občany, za kterou jedná někdejší zastupitel za ODS Jiří Zeronik, kterému soud pro Prahu 1 uložil peněžitý trest ve výši 100 tisíc korun. Dle obžaloby se spolu se svým společníkem Josefem Šlechtou nepřímo snažil uplatit Šimona Stejkozu, asistenta poslance Věcí veřejných Michala Babáka.

Zeronik a Šlechta nabídli prostřednictvím svého známého 15 milionů korun za to, aby jim pomohl zařídit dotaci pro soukromou vysokou školu, kterou hodlali vybudovat v Liberci.

Jiří Zeronik, Josef Šlechta a jejich známý Milan Hlinica chtěli, aby Stejkoza prostřednictvím svého šéfa zajistil dotace na zřízení a výstavbu soukromé technické vysoké školy za 250 milionů korun od ministerstva školství, které řídil ministr za VV Josef Dobeš. Hnilica pak předal Babákovu asistentovi 305 000 korun, Stejkoza už v té době ale spolupracoval s policií. Všichni tři muži shodně tvrdí, že Hnilica dostal od podnikatelů půjčku.

To ovšem v Liberci nevadí. Jiří Zeronik nadále může zastupovat obecně prospěšná společnost“, která z veřejných prostředků čerpá 55 milionů na opravu kostela v Jungmannově ulici v Liberci. Ten patří firmě na anonymní akcie Iberus, u které opakovaně Jiří Zeronik odmítá sdělit, kdo jsou její skuteční vlastní.

Firma využívá možnosti existence anonymních listinných akcií, její jednatel, Jiří Zeronik, opakovaně odmítl veřejnosti i zastupitelům sdělit, kdo za touto firmou stojí. Na zastupitelstvu ale několikrát padlo, že by to mohl být bývalý náměstek Jiřího Kittnera, Pavel Krenk z ODS.

Libereckým zastupitelům, vyjma KSČM a Změny pro Liberec, skutečnost, že nevědí, komu jdou desítky milionů z fondů Evropské unie, nikterak nevadí. Což je většinou v rozporu s tím, jak se vyjadřovali před volbami.

V prosinci 2011 naopak a navíc odsouhlasili zastupitelé velké tiché koalice (ČSSD, Liberec občanům, VV, část USZ s podporou ODS) projekt, který firmě Iberus zaručuje restaurovat pro svou soukromou školu Doctrina park na libereckém Perštýně, na který v minulosti získala předkupní právo, nikoliv bez podpory místních politiků. Tento záměr bude veřejnou kasu stát dalších 34 milionů jak jsme již psali v jiném článku.

Odsouzení pro korupci ale není jediným Zeronikovým problémem se zákonem. Policie již rovněž Jiřího Zeronika spolu s Pavlem Krenkem i libereckým bývalým primátorem Jiřím Kittnerem obvinila z tunelování městského majetku skrze městskou akciovku Sportovní areál Ještěd. Zde Pavel Krenk působil jako ředitel a Jiří Zeronik mu dělal asistenta. Zeronikovi a Krenkovi hrozí až dvanáct let, Kittnerovi deset.

Ač se Jiří Zeronik po svých skandálech svého členství v ODS vzdal, je s libereckými občanskými demokraty spjat více než by se zdálo a než liberecká ODS je ochotna přiznat. Nejen že byl dlouholetým zastupitelem za tuto stranu, členem privatizační komise města, asistentem náměstka Pavla Krenka, ale dělal pro ODS i „špinavou práci“ před volbami 2010. Připravoval anonymní hanopis na Jana Korytáře a spoluorganizoval kandidátku Demokratické regionální strany. Tato strana, fungující jako „béčko“ ODS, byla do značné míry umělým konstruktem zdejších na politiku napojených podnikatelských kruhů, který měl pomoci udržet ve městě staré mocenské struktury.

V reportáži vystupuje i současný předseda liberecké ODS a její zastupitel Tomáš Hampl. Ten za Jiřího Kittnera (ODS) nastoupil coby úředník na radnici jako „specialista pro koordinace koncepčních záležitostí“ a vystupuje rovněž jako „asistent primátora“ Jiřího Kittnera. Od 1.5. 2009 je pověřen tajemníkem Markem Řeháčkem funkcí „Koordinátor dotací EU“. Tím byl do konce května 2010, funkci po něm převzal Michal Vereščák.

Tomáš Hampl přišel na radnici z firmy Investorsko inženýrská, která vznikla jako dceřiná společnost stavební firmy Syner. Stalo se tak poté, co rozhodnutím nové krajské vlády pod vedením ČSSD padl více jak miliardový projekt Centra vzdělanosti Libereckého kraje, který pro město připravovala právě Investorsko inženýrská. Tomáš Hampl měl na starosti projekty financované z fondů EU, například i problematické zakázky na lázně i bazén.

Rozpačitý mluvčí „obecně prospěšné společnosti“ – Geotermální energie pro občany, který v reportáži vystupuje a který divákům o této podivné firmě nic moc neřekne, Lukáš Váňa je zároveň tiskovým mluvčím a PR pracovníkem liberecké ODS.

Na závěr reportáži je zmíněno, že spousta městského majetku na dotace nedosáhne, ač je hojně využívána občany a jejich dětmi. A nejde jen o sokolovnu ve Vesci. Stejný problém je s kinem Varšava nebo tělocvičnou v Ruprechticích či Pavlovicích.

Geotermální energie pro občany byla narychlo založena v roce 2009 a hned se přihlásila o desítky milionů z fondů Evropské unie. Ačkoliv za ní nebyly žádné projekty, žádná činnost, zastupitelé jí bez problémů dali na seznam upřednostněných projektů. Nic jim nevadilo, že se záměrně tají její skuteční majitelé, že v době, kdy svůj projekt podávala, neměla ani vlastní webové stránky. Dokonce se nikdo nepozastavil nad tím, že projekt byl podán jako „Centrum podpory Geotermálního využití energie“, což je logický nesmysl a bylo by zajímavé, jak by si ti, kteří pro projekt hlasovali, představovali „geotermální využití energie“ a zda by podpořili i někoho, kdo by chtěl například „atomově využívat energii“, „slunečně využívat energii“.

V Liberci může desítky milionů ze společné kasy skutečně získat leckdo, ať má třebas podivný projekt, je odsouzený pro korupci, obviněný z tunelování městského majetku a zastupitelům tají, kdo je skutečným příjemcem dotace. Nebo ti, kteří projekt prohlasovali, ví moc dobře, ke komu evropské miliony skutečně jdou a právě pro to musí být projekt úspěšný?

Jaroslav Tauchman

Komentáře vytvořeny pomocí CComment

Provoz tohoto webu je umožněn díky podpoře Ministerstva vnitra ČR, programu Prevence korupčního jednání.

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz

Copyright © 2016 Náš Liberec;